Dětem chybí každodenní pohyb

Dvě třetiny českých školáků pravidelně sportují, většině ale chybí každodenní pohyb. Doporučení Světové zdravotnické organizace, aby se děti věnovaly pohybovým aktivitám aspoň hodinu denně, splňuje zhruba pětina školáků.

Každý pátý má přitom problémy s nadváhou a obezitou.

Vyplývá to z nejnovějších zjištění výzkumníků z Univerzity Palackého v Olomouci. Do výzkumu se zapojilo kolem 13 000 dětí ve věku 11 až 15 let z 230 škol z celé ČR. Sportu se podle něj věnuje 72 % chlapců a 61 % dívek. Děti jsou ale méně aktivní než před čtyřmi roky. Zatímco tehdy se pohybu denně věnovala asi čtvrtina chlapců a pětina dívek, loni to bylo o zhruba tři procentní body méně. Obecně se hýbou víc děti z bohatších rodin. Zájem o sport pak klesá s věkem.

Podle člena sněmovního školského výboru Iva Pojezného (KSČM) si je třeba uvědomit, že v současné době vyrůstá už druhá generace dětí, která nesportuje. I proto rodiče současných školáků nevidí prioritu v pravidelném cvičení svých dětí. »Bohužel, jejich prarodiče, dnešní padesátníci a starší, jsou stále v pracovním režimu a na vnuky tolik času nemají. Oni totiž ještě k pohybovým aktivitám inklinují. Dávno totiž skončilo období masovosti, kdy cvičila celá rodina. Také tržní prostředí je neúprosné, ne každý má dostatek finančních prostředků na organizovaný sport. I když se situace postupně lepší, přesto rodina musí hradit většinu nákladů,« řekl Pojezný našemu listu.

Zdůraznil, že se sportem se musí začít od nejútlejšího věku, rozhodně k tomu nestačí hodiny tělocviku v základních školách. Tu nejdůležitější roli jednoznačně má na svých bedrech rodina. K tomu všemu je třeba připočítat nedostatek sportovních vzorů, nedostatek dobrovolných a kvalifikovaných trenérů a také jejich špatné nebo nulové finanční ocenění. »Mnohá sportoviště u základních škol v odpoledních hodinách zejí prázdnotou i proto, že děti z důvodu bezpečnosti na ně nikdo bez dozoru nepustí. Myslím, že už jsme někdy ztratili zdravý rozum,« dodal Pojezný.

Pětina školáků se omlouvá z tělocviku

»Dětem chybí neorganizované hraní venku i aktivní doprava do školy nebo do kroužků,« uvedl vedoucí výzkumu Michal Kalman. Například pěšky chodí do školy zhruba 55 % dětí a na kole tam jezdí kolem čtyř procent. Samotné děti by se přitom podle Kalmana rády hýbaly víc, naráží ale často na řadu překážek, jako jsou například neudržované chodníky či chybějící cyklostezky. Zhruba 70 % jich uvedlo, že u školy chybí místo, kde by mohly zaparkovat kolo.

Za nedostatkem pohybu může být podle Kalmana rovněž neúčast v hodinách tělesné výchovy na školách. Omezená docházka do tělocviku se podle výzkumu týká pětiny školáků. Plně je z hodin tělesné výchovy omluveno pět procent dětí. Částečně jich je osvobozeno 13 procent.

Pojezný připomněl, že existují hodiny zdravotní tělesné výchovy, kde se může realizovat cvičením i člověk se zdravotním omezením. I tělocvikáři se snaží maximálně motivovat své žáky, proto se mění struktura hodiny i obsah učiva, ale ani tady se moc nedaří. »Mnozí necvičící jsou špatným vzorem pro ostatní a ti umějí strhnout taky ty cvičící na svoji stranu. A prochází jim to. Bohužel. V tomto to mají kantoři moc těžké,« dodal poslanec.

Je potřeba změnit životní styl

Odborníci upozornili, že zároveň přibývá dětí s nadměrnou hmotností. Zatímco nyní se nadváha či obezita týká každého pátého dítěte ve věku 11 až 15 let, v roce 2018 mělo nadváhu 15 procent a obezitu šest procent z nich.

»Zdravotnictví bude v budoucnu tvrdě doplácet na nezdravý životní styl. Je dávno známo, kolik ušetří stát na fyzicky zdatné populaci v této oblasti, ale celých třicet let se vlády chovaly ke sportu velmi macešsky. Jsem rád, že v posledních třech letech dochází k postupnému obratu a sport jako by našel svoji váhu a důležitost u politické reprezentace, a snad tomu dopomůže tolik sportovci očekávaná Národní sportovní agentura,« reagoval Pojezný.

Pohyb dětí by se podle odborníků měl víc podporovat. Školy by například mohly dětem vytvořit podmínky k pohybu o přestávkách a zařazovat pohybové aktivity i do výuky, řekl Kalman. Vyslovil se také pro navýšení hodin tělesné výchovy, větší podporu pohybových kroužků a zpřístupnění školních hřišť po výuce.

»V mnoha zemích je více hodin tělesné výchovy od základních přes střední až po vysoké školy. Nemyslím si ale, že tohle je to jediné správné řešení problému. Je to spíše o změně životního stylu ve prospěch pohybových aktivit. To bude moc těžký úkol pro budoucí generace,« dodal Pojezný.

zdroj: Haló noviny