Existence kojeneckých ústavů je jedna věc a existence matek, které odkládají svoje děti, aniž by se o ně chtěly starat je věc druhá.

Řešení pouze první věci, bez řešení problematiky druhé, je předem ztracené.

Tak kojeňák přejmenujeme jedeme dál...

Zásadní otázka. Máme dost kvalifikovaných pěstounů, kteří by zvládli péči o miminka, a to i o děti se specifickými potřebami? Ono se předpokládá, že pěstouni budou na jednu stranu enormě empatičtí a zároveň se po nich chce, aby se na děti příliš citově nevázali, protože za nějaký čas poputují jinam. Já nevím, ale těch lidí, kteří to dokážou a nejsou nějak psychicky postižení, ani moc nebude.

Nemáme, jen si lžeme do kapsy

Tak staré dobré kojenaky....leda tak pro komouse.Jinde v Evropě to jde a u nás to nepůjde?Jsme úplně poslední ...

Jaka je ted hned připravená nahrada, aby to fungovalo?