Tak máme opět „stabilizovanou“ vládu, která po různých tahanicích přijala dlouho diskutovaný úsporný balíček. Jako ochranný paraván vládní rošády působila volba amerického prezidenta, která opět plnila hlavní zprávy Událostí, jakoby se nevolil prezident kdesi za mořem, ale přímo u nás.
Co na tom, že máme desítky kandidátů a svoje problémy s první přímou volbou prezidenta. Americká volba nás prostě musí zajímat v první řadě. Chápu, že svět je dnes ekonomicky svázaný, závislý na virtuálních obchodech s akciemi. Tento stav kdosi jednou trefně nazval „kvantovou ekonomikou“ jako analogii ke kvantové fyzice (tam se také neví, jak přesně a kudy se částice pohybují, občas i protunelují, ale jisté je, že se nakonec objeví tam, kde je čekáme), ale přišlo mi, že se americké volbě věnovalo zbytečně moc vysílacích časů. Zatím co na naší politické scéně byla rozehraná důležitá šachová partie.
Za juchání, jásotu a zářivých úsměvů, které se na nás z obrazovek valily se ve sněmovně vyměnili tři poslanci, z nichž jeden (bývalý místostarosta Kolína) je dokonce odsouzený nepodmíněně za korupci. Že je rozsudek nepravomocný? Že lze usvědčující nahrávku poupravit? Jistě, ono totiž u úplatku obvykle nebývají diváci, takže těžko můžu s určitostí tvrdit, že např. změna trasy kolínského obchvatu byla na základě dlouhých prstů určitého člověka vlastnící lukrativní, dnes již zastavěné pozemky v přilehlé části, že železniční most přes Labe byla „malá miliardová domů“ pro jistého bývalého ministra, dnes spojeného s významnou firmou, že kolem ještě donedávna oslavované automobilky „s budoucností“ bylo také různé lobování, ale všichni vědí, že čisté ani jedno ze jmenovaného nebylo.
V případě pana radního, dnes poslance, je situace ale poněkud jiná, zde nejde jen o uniknuvší kusé zprávy typu „na každém šprochu pravdy trochu“, zde je to již skutečnost s rozsudkem. S přijetím „úsporného balíčku“ se nějak srovnáme, ale to, jak byl tento balíček přijat, s tím se lze srovnat opravdu velice těžko. Že si toto přijetí obhájí pan premiér chápu, obhájil si nemastně neslaně i vyznamenání Mašínů, celkem by mě zajímalo, jak by toto přijetí obhajovala věčně uvzdychaná a utrápeně působící bývalá první místopředsedkyně, ale jak má výsledek této šachové partie přijmout lid této země!? A kolik takových rošád ještě bude? Kolik již bylo rozehráno partií, které když hrozily matem, raději se svrhly figurky a hrálo se znovu. Cožpak lze takto hrát donekonečna…?
