Zorganizujte sionistické spiknutí aneb rok 68 trochu jinak

K dnešnímu výročí sovětské okupace mám jeden neobvyklý dárek: teorii sionistického spiknutí. Ne že bychom nikdy o ničem takovém neslyšeli. O židovských spiknutích se mluví od dob židovské emancipace, ale slyšeli jste někdo, že i „obrodný proces“ roku 1968 byl výsledkem sionistické konspirace? Objevil jsem to v brožurce Sionismus (1970), kterou pro české čtenáře napsal kolektiv sovětských a polských propagandistů (dnes bychom řekli „politologů“), kteří se problematikou sionismu a imperialismu dlouhodobě zabývali.

Logika tohoto podniku byla pochopitelná. Vždyť došlo k hanebnému útoku na základní principy socialismu, a kdo jiný za to mohl být zodpovědný, než sionismus. Sionismus byl totiž pevností, vlajkovou lodí a zbraní imperialismu. A imperialismus vedl k založení státu Izrael, jak doložilo Rudé Právo v říjnu 1973: „Velkoburžoazie, která se chopila moci v izraelském státě, programově vyvedla stát na cestu imperialismu. Izraelský stát měl vždy ty nejodpudivější rysy tohoto společenského systému: národní nesnášenlivost, ideje o nadřazenosti a výjimečnosti a dokonce v něm měl živnou půdu i rasismus.“  (Rudé Právo 20.10.1973) Je tahle definice Izraele projevem antisemitismu? Určitě ne, protože u nás nikdy žádný antisemitismus nebyl a kdyby ano, byl by to průšvih, protože v podobném duchu mluví o Izraeli i dnešní česká média..…  Ale vraťme se k pražskému jaru. Masy pracujícího lidu Československa přeci nemohly dobrovolně chtít opustit cestu socialismu, bylo potřeba vymyslet konspiraci, která by to objasnila.

Sovětský antisionsimus jako věda

Od počátku 70. let se antisionistická propaganda stala v sovětském bloku prosperující činností. Psaly se brožury a vědecké práce, které jeden německý politolog (ne náš) bez uzardění přirovnal k nacistické propagandě. Mezi autory podobných publikací patřil také Jevgenij Primakov, pozdější ruský premirér, který měl v Moskvě nadaného žáka Mahmúda Abbáse, dnešního prezidenta Palestinské autonomie. V 70. letech studoval v Moskvě a napsal zde nevypátratelnou disertaci o spolupráci sionistů s nacisty (další spiknutí!)

Sovětský politolog (nebojme se toho slova) Jevgenij Jevsejev  mohl ve zmíněné brožurce s klidem konstatovat: „Sionismus se aktivně podílel na pečlivě naplánovaném a zorganizovaném útoku na základní principy socialismu. (…) Události v Polsku a ČSSR, do nichž se aktivně zapojili sionisté a jejich stoupenci, pomohou mnohým čestným lidem pochopit skutečný charakter sionismu, i to, jak vážné nebezpečí představuje pro socialismus i pro mír ve světě.“ Důkazů pro toto tvrzení nebylo třeba. Stačilo vypátrat mezi československými komunisty někoho, kdo byl židovského původu a cestoval. Několik takových se spojilo dohromady a spiknutí bylo na světě. Nalezená kašička se smíchala s neodmyslitelnými frázemi  a výsledkem byla ideologicky korektní povídačka o tom, že sionistická mašinérie připravovala  v ČSSR kontrarevoluci.

A jak to tedy vymysleli? Je už po půlnoci a jsem unavený, takže to už asi nenapíšu. Ale stejně jsem si říkal, že takové spiknutí zvládnou čeští čtenáři vymyslet sami. Napovím jenom, že v čele konspirace měl stát literární historik a bývalý diplomat Eduard Goldstücker, který na socialismus zaútočil hlavně tím, že měl přednášky o Kafkovi. Existenčně podlomený a vnitřně nejistý hrdina byl pravým opakem skutečného hrdiny, jak zdůrazňují sovětští politologové. Svou roli sehrál Simon Wiesenthal, který pod rouškou dokumentačního střediska v rakouském Linci zajišťoval vzájemnou komunikaci spiklenců a veřejnou agitaci. Zbytek už zvládne každý sám... Aspoň každý uvidí, jak snadno se dají vymýšlet podobná obvinění a že i nepravdivý příběh se dá oživit nějakými „věrohodnými“ detaily.

Jak se vymyslí židovské spiknutí?

Otázky a úkoly: Do role konspirátorů proti socialismu obsaďte následující politiky židovského původu, kteří byli činní v Československu roku 1968. Pokuste se využít informací z jejich života ke zkonstruování lživého, ale přesvědčivého obvinění, které by tyto lidi vylíčilo jako spikleneckou skupinu, která se v roce 1968 pokusila podkopat socialismus.

Musíte dodržet následující tři pravidla:

1. Jednomu z nich přisuďte úlohu vůdce,

2.  spojte skupinu se zahraničním nepřítelem dle vlastního výběru a

3. přisuďte každému nějakou konkrétní podvracečskou činnost, která by vycházela z jeho profese.

Eduard Goldstücker (1913- 2000): slovenský germanista židovského původu, odborník na literární dílo Franze Kafky, od roku 1939 do 1945 v exilu v Londýně. Roku 1948 velvyslancem v Izraeli, v době Slánského procesu uvězněn, ale rehabilitován. V 60. letech učil germanistiku na FFUK v Praze, měl populární přednášky o Kafkovi. Po roce 1968 emigroval do Velké Británie.

Simon Wiesenthal (1908-2005): židovský spisovatel a slavný hledač nacistických zločinců. Za války vězněn v koncentračních táborech, po válce se usadil v Rakousku, kde založil Dokumentační centrum v Linci. Tato instituce blízko českých hranic se zabývala hledáním a usvědčováním nacistických zločinců. Šířil také osvětu o holocaustu.

Tomáš Kosta (1925­ –): Nakladatel židovského původu, za války vězněn v koncentračních táborech, vstoupil do KSČ, za politických procesů v 50. letech byl jeho otec zatčen. V roce 1968 ředitelem stranického nakladatelství, po invazi emigroval do Německa.

František Kriegel (1908–1979): lékař a komunista židovského původu. Válku strávil v Číně jako zdravotník, po válce vstoupil do KSČ. V 50. a 60. letech zastával řadu vysokých funkcí ve vládě, v národním shromáždění a ve vedení KSČ, ale jako poslanec odmítl hlasovat pro schválení invaze roku 1968. Za to byl vyloučen ze strany a předčasně penzionován. Neemigroval.