Vojtěch Filip nezná ústavu

Z předsedy ÚV KSČM Filipa se stal zapálený obhájce ústavnosti a lidských práv. Bohužel se na tyto nejvyšší hodnoty odvolává jen tehdy, když někdo kritizuje jeho stranu. Nesouhlas i kritiku své strany prostě považuje za porušení ústavního pořádku. Jeho oblíbeným argumentem je čl. 5 Ústavy ČR o volné soutěži politických stran, ze kterého však vždy vynechává ustanovení, že jde o strany, které respektují „základní demokratické principy“.

Filip brání ústavu a lidská práva

Už v minulosti se Filip snažil vystupovat jako právní expert na ústavu a lidská práva, ale od komunistického úspěchu v krajských volbách začal být ještě aktivnějším. Připomeňme si ty nejvýznamnější případy.

Zaprvé, krátce po volbách šlo o pochod Klíče 2012, kterým chtěl student David Rejchrt v Karlovarském kraji protestovat proti spolupráci vítězných stran s KSČM. Filip namítal: „[Rejchrt] Popírá právo voliče rozhodnout se podle svého uvážení pro odevzdání volebního hlasu, čímž vlastně vystupuje proti ústavnímu pořádku v naší zemi, proti Ústavě ČR.“ Hmmm...

Zadruhé, napadl výrok prezidentského kandidáta Fischera, že KSČM je extrémistická strana. Tady podotýkám, že k extrémistům řadí komunisty i odborníci na extremizmus, jak dokazuje kniha Martina Bastla, Miroslava Mareše a kol., Krajní pravice a krajní levice v ČR (Praha 2011). Filip však říká: „[Fischerovo] Vyjádření je za hranou ústavnosti, protože popírá rovnost občanů a jejich právo se podílet na správě státu a nerespektuje princip výstavby ústavních orgánů státu, jak je upravují čl. 2 odst. 3 a čl. 5 Ústavy a dále čl. 2 odst.1, čl. 3 odst.1, čl. 20 odst. 2 a čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“

Dlouhý výčet porušených ústavních článků mě zaujal, ale po jejich prostudování docházím k závěru, že Filipova argumentace nedává smysl. Nechápu, proč Filip cituje čl. 2 odst. 3, kde se praví, že „státní moc slouží všem občanům“. Že by se znovu vracel k totalitní představě, že KSČ(M) jediná vyjadřuje vůli lidu? A proč cituje čl. 2 odst. 1 Listiny? V něm se praví, že stát je založen na demokratických hodnotách a že se nesmí vázat na výlučnou ideologii, ani náboženské vyznání. Asi si z nás předseda KSČM dělá legraci, protože zmíněné ustanovení Listiny vzniklo jako pojistka proti návratu komunistů k moci. Ustanovení čl. 21 i 22 Listiny o sdružování a volbě občanů platí opět s výhradou, že se týkají stran, které musejí respektovat „demokratické principy státu“, jak praví čl. 5 Ústavy ČR.

Na čl. 5 Ústavy ČR se Filip odvolával v souvislosti se studentskými protesty v jihočeském kraji, což je náš třetí případ. Napsal o tom hned celou sérii článků, které vyšly v Haló novinách, v týdeníku Budějovicko a v celé řadě internetových časopisů. Jde vlastně o různé verze jednoho článku, kde Filip říká: „Ústavní pořádek naší země je podle článku 5 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran.“ Znovu nic o respektu k demokratickým principům.

Co praví čl. 5 Ústavy ČR?

Ve skutečnosti se v čl. 5 Ústavy ČR praví toto: „Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.” Totéž pak opakuje zákon o sdružování v politických stranách, který v §4 nepřipouští činnost stran, které směřují k odstranění demokratických základů státu, nebo stran, jejichž program porušuje práva a svobodu občanů.

 Znění článku 5 Ústavy ČR však Filip vždy redukuje jen na to, že všechny strany mají právo se zúčastnit „volné soutěže“ a vždy zapomene uvést, že tato účast je podmíněná „respektem k základním demokratickým principům“. Na tuto podmínku zapomíná i tehdy, když laické veřejnosti vysvětluje, čím je, dle ústavního pořádku, omezená činnost politické strany. Příkladem je jeho článek Základní zákon z března 2011. Filip v něm podivuhodně smíchal práva jednotlivce s údajnými právy politických stran. Všechna lidská práva se prý týkají i politických stran, „pokud se nesnaží narušit ústavní pořádek a neohrožují bezpečnost země.“ (Haló noviny 18.3.2011)

Tady jde zase o špatnou citaci čl. 20 Listiny, kde se praví, že právo zakládat politické strany smí být omezeno, pokud je to nutné pro ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku. Ústavní pořádek a veřejný pořádek jsou věci různé věci. O povinnosti respektovat demokratické principy soudruh předseda nemluví ani zde a podle mě to už není náhoda.

„Demokratické principy“

Rád bych upozornil na to, že Filip systematicky ignoruje nejvyšší hodnotu našeho ústavního pořádku. Nahlížíme-li ústavní pořádek jako hodnotovou hierarchii, pak právě „demokratické principy“, v ní zastávají nejvyšší místo a stranám, které je nerespektují, je nutno zabránit v účasti na „volné soutěži politických stran“. V oné soutěži nejde o sportovní výkony, ale o zisk moci. Připustíme-li do této soutěže stranu, která nerespektuje „demokratické principy státu“, zjistíme, že nám může jednoho dne poroučet, omezovat činnost organizací, škol či církví jí nepohodlných a měnit i základy státu. Jelikož – znovu opakuji – nejde o sportovní soutěž, ale o moc ve státě.

Je čirá pitomost, jestliže Filip tvrdí, že lidská práva jednotlivce se vztahují na politické strany. Jednotliví komunisté si mohou v nitru věřit v marxismus, to jim vskutku nelze zakázat, ani je za to trestat. Ale nesmí být povoleno, aby na základě marxistické ideologie zorganizovali politickou stranu a podíleli se na soutěži o moc ve státě s cílem realizovat marxistické poučky v praxi. Uskutečnění takového cíle by porušilo práva a svobodu občanů.

V Ústavě ČSSR z roku 1960 zaujal nejvyšší místo hodnotové hierarchie socialismus coby „společenské zřízení“ (Ústava ČSSR čl. 1) a ten zaujímá stejné místo v programových cílech současné KSČM. V nich se praví, že cílem strany je nastolení socialismu a upřesňuje, že vychází z „marxistické teorie“. Opravdu tudíž nelze tvrdit, že KSČM hovoří o socialismu ve smyslu Masarykově, když se programově hlásí k Marxovi. Očividně komunisté mluví odlišnou řečí než současná Ústava ČR.

„Demokratické principy“ a socialismus se navzájem vylučují. Stát, který uznává jako nejvyšší princip „demokracii“, je něco zcela jiného, než stát, který uznává za nejvyšší princip „socialismus“. Strana, která má jako programový cíl nastolení socialismu, nepochybně směřuje k „odstranění demokratických základů státu“ a neměla být vůbec povolená.  

Zakázat KSČM?

Pokud vznikne nová diskuze o zákazu KSČM, měla by se soustředit na interpretaci těchto klíčových kategorií a ne na často podružné výroky jednotlivých členů strany, od nichž se strana může vždy distancovat. To, že strana nemůže realizovat „socialismus“ a „marxistickou teorii“ v té podobě, jak existovala v minulosti, nic neomlouvá. V realizaci jejich cílů jim brání vnější podmínky, a kdyby se tento princip zobecnil, mohl by posloužit k legalizaci jakékoli strany, která programově „směřuje k odstranění demokratických základů státu“, ale nikdy toho nedosáhne.

Filipovo úmyslné ignorování těch pasáží ústavního pořádku, které jsou míněny jako pojistka proti návratu komunistické moci, dokazuje, že ani současný vůdce strany nerespektuje „demokratické základy státu“. Dělá si z nich legraci.

ZDROJE:

Filip o pochodu Klíče 2012: http://www.halonoviny.cz/articles/view/538469

Filip o prezidentském kandidátovi Fischerovi: http://denikreferendum.cz/clanek/14200-predseda-komunistu-fischerovy-vyroky-o-kscm-jsou-v-rozporu-s-ustavou

Filip o zákonu o třetím odboji (18.3.2011) http://www.klub-kscm.cz/article.asp?thema=3371&item=54619&previev=archiv

Gesellschaft zum Schutz von Bürgerrecht und Menschenwürde (Berlin) – Komunistická organizace ochraňující památku NDR, která v roce 2007 udělila Filipovi cenu za jeho zásluhy za lidská práva. Webseite: http://www.gbmev.de/