Vánoční masakr ve Štrasburku

Včerejší útok je jen dalším pokračováním zhoršující situace ve Francii, o níž naše média většinou mlčela. Zde je pár klíčových událostí. 

Včerejší útok na vánočním trhu ve Štrasburku 11. 12. 2018 je dalším pokračováním teroristických útoků, které se v době otevřených hranic staly ve Francii již běžnou záležitostí. Naše média tento vývoj sice občas zaregistrovala, ale ne soustavně. Nejdrastičtější momenty byly podle mě zamlčeny úmyslně, i když svou vinu na tom má i neznalost francouzštiny.

Co se stalo včera?

Kolem 20 hod začal Marokánec Chekkat Cherif střílet do lidí na vánočním trhu ve Štrasburku na Kleberově náměstí. Podle nejčerstvějších informací z francouzských médií zabil 2 lidi a zranil 14 dalších.

O pachateli se ví, že se narodil v rodině marockého původu ve Štrasburku v roce 1989, páchal drobnou kriminalitu ve Francii i v Německu, několik let seděl ve vězení v Německu, odkud byl před nedávnem propuštěn. Pak spáchal tento atentát, který je hodnocen jako teroristický útok motivovaný islámem. Jak se uvádí, policie o jeho radikalizaci věděla, byl evidován pod značku "fichier S". Nešlo o bombový útok, ani o nájezd nákladním vozem, ani nalití kyseliny do obličeje, nýbrž o náhodnou střelbu do lidí. Vzpomínám si, že při útocích v Paříži tvrdili francouzští bezpečností experti, že tento způsob útoku je poznávací značkou Islámského státu.

Co se motivace týče, připomíná se kromě islámu také fakt, že v ten samý den byl podepsán v Marrakechi v Maroku Globální pakt OSN o migraci.

Vyvrcholení teroru ve Francii

Klíčovým momentem pro tuto novou vlnu islámského teroru ve Francii je zmařený teroristický útok ve Villejuif na předměstí Paříže 19. 4. 2015. Měl ho spáchat alžírský student Sid Ahmed Ghlam. Klíčový je proto, že při něm měl být poprvé cílem islámského teroristického útoku křesťanský kostel. Ve Francii se o tom hodně diskutovalo, u nás o tom média nemluvila vůbec. Zlom představoval tento moment proto, že do té doby byly cíle islámských útoků jen židovské objekty, takže to širší veřejnost ve Francii nechávalo klidnou. I útoky v Toulouse roku 2012, ke kterým už došlo ve spolupráci s Islámským státem, směřovaly pořád ještě jen proti Židům. Komentátoři si význam útoku ve Villejuif dobře uvědomovali, veřejnost začala být znepokojena.

Pro úplnost dodávám, že útok nebyl bez následků. I když se mu podařilo zabránit, měl jednu oběť. Atentátník cestou k cíli přeci jen zabil mladou cvičitelku fitness Aurélie Chatelain, která měla tu smůlu, že ho viděla, když nasedala do auta. Její mrtvolu nalezli v autě až po incidentu.

Teprve pak následovaly útoky v Nice a v Paříži, které už v našich médiích nalezly odezvu. Přitom dodávám, že v Nice už předtím došlo k útoku na židovskou synagogu, která naše média ponechala bez povšimnutí.

Další klíčový moment, který u nás zůstal bez pozornosti médií, asi pro svou drsnost, je tzv. fronda policistů. Odstartoval ji strašlivý incident na sídlišti ve Viry-Chatillon 8. 10. 2016, kde místní arabští výrostci zaživa upálili jednu policistku. Byla to migrantská čtvrť, kam se prý i policejní hlídky bojí jezdit a pro jistotu tam nevystupují z auta. I tenkrát zůstala policejní hlídka sedět ve dvou autech, na která zaútočila molotovovými koktejly skupina místních výrostků. Jeden policista a jedna policistka utrpěli vážné popáleniny, ta policistka na skončila v nemocnici v ohrožení života. Začalo tím protestní hnutí policistů, kteří byli nespokojeni s tím, že musí nést velké riziko, nemají ze zákona adekvátní možnost sebeobrany, i když se v nové bezpečnostní situaci po migrační krizi dostávají do stále nebezpečnějších situací. Sebevraždy a úmrtí při výkonu práce se mezi francouzskými policisty množí. To hnutí stále pokračuje, jeho hlavní mluvčí jsou obětí perzekuce, vyšetřuje je inspekce. Jedna z hlavních mluvčích tohoto hnutí spáchala nedávno kvůli tomuto tlaku sebevraždu.

Nebyl to imigrant, no a co?

Včerejší útok nám připomíná, jak drasticky se změnila bezpečnostní situace v Evropě od začátku migrační krize. Novináři v západních zemích k tomu rozvinuli argumentaci, v níž se snaží dokázat, že tyto útoky s migrační krizí nesouvisejí. Popírají, že by otevřená migrace do Evropy nějak zhoršovala bezpečnost. Většinou zdůrazňují, pokud pachatel útoku byl narozen v Evropě. Tak tomu bude nejspíš i v tomto případě. Samozřejmě, že některé z útoků spáchaných v Německu, Británii, Francii či Švédsku byly spáchány i nynějšími migranty, ale nechápu, proč by mělo být dobrou zprávou, když útok spáchá někdo z druhé generace migrantů narozených v Evropě. To je přeci ještě horší zpráva, protože ukazuje, že ani život v Evropě není zárukou, že se muslimští migranti zlepší. Buď to znamená, že radikálové zůstávají radikály,  nebo to znamená, že i u mírumilovných migrantů se radikalizují jejich potomci narození v Evropě. 

Česká republika je jednou z výjimečně bezpečných zemí, to je v dnešní době v Evropě luxus, važme si toho.