Kdo odvrátil migrační pohromu? Babiš to nebyl

Přivlastňuje si zásluhy Tomáše Haišmana, ve skutečnosti Babiš odpůrce otevřených hranic nikdy nepodpořil.

Ve čtvrtek ráno jsem v trafice spatřil aktuální číslo Babišovy Mladé Fronty Dnes. Je na něm velké foto božského spasitele v bílém a u toho velký nápis BUDU VÁM POMÁHAT. Vedle toho impozantní výčet Babišových předností: Je jediný, kdo hájí české národní zájmy, je jediný, jediný, jediný…

Už během kampaně jsme od gubernátora vícekrát slyšeli, že jako jediný zastavil migraci, s Orbánem stáli na hranici a osobně zastavili proud ilegálních migrantů. Před parlamentními volbami z října 2021 zase Babiš v debatách na ČT stejně nehorázně ujišťoval voliče, že „jádro je tam“, že jádro v EU vyjednal, čili že jaderné elektrárny už jsou uznány v EU za neutrální zdroj a nebudou se zakazovat. ČT to nekorigovala. Jak se později ukázalo, nebyla to pravda. (Jádro bylo zařazeno až v VII. 2022) Pravda není ani to, co teď Babiš říká o svých zásluhách v boji s migrační krizí let 2015-2016. Když tedy Babišův tým vytáhl toto téma ještě teď, dovolím si jako historik naší současnosti připomenout, jak to tehdy bylo.

Naším zachráncem byl Tomáš Haišman

Podle mých informací má zásluhy za nesmlouvavý postoj ČR k vnucované politice otevřených hranic Tomáš Haišmann, jenž tehdy na ministerstvu vnitra řídil odbor azylové politiky. V době migrační záplavy roku 2015 zaujal zásadu, že ČR nepodlehne mezinárodnímu nátlaku a bude trvat na odmítání nelegální migrace. Právě on doporučil odmítnout i plánované kvóty na přerozdělování migrantů. V říjnu 2016 měl v parlamentu legendární školení, kde politiku otevřených hranic označil za „neomarxistický“ experiment. (O jeho zásluhách svědčí dodnes četné weby, které ho označují za „architekta české migrační politiky“, nebo kde mu nadávají levicoví neziskáči.)

Bohužel za to nebyl nijak odměněn, ani pochválen. Od začátku migrační krize proti němu politické neziskovky rozvinuly silnou kampaň, český helsinský výbor zveřejnil výzvu k jeho odstoupení. Překvapením ovšem bylo, že ho podrazil i tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Tehdy jsem si jako nezasvěcený vnější pozorovatel myslel, že Haišmanův neochvějný postoj odpovídá politické linii ČSSD. Byla to tehdy jediná pozitivní věc, kterou tato strana zaujala širší veřejnost. V létě 2017 byl ovšem Haišman z ministerstva „odejit“ a následně měl být přeřazen na post diplomatického zástupce v Kosovu.

Řekl bych, že Kosovo není moc prestižní diplomatický post, takže toto přeřazení lze těžko chápat jako odměnu. Zvlášť nápadně s tím kontrastuje přístup ČSSD k levicovému demagogovi Petru Drulákovi, někdejšímu řediteli Ústavu mezinárodních vztahů. Ten se vyznamenal stupidní protiamerickou propagandou a tím, že na Ústav přijal anitiizraelského propagandistu Pavla Baršu. Zatímco Haišmana poslala ČSSD do Kosova, Druláka poslala jako velvyslance do Paříže.

Haišmanův tragický osud tím však ještě nebyl naplněn. Paradoxně před odjezdem do Kosova onemocněl a 7. 3. 2018 zemřel.

Vnímavého čtenáře ostatně muselo napadnout, že v době migrační krize let 2015-16 byl Babiš pouze ministrem financí v Sobotkově vládě, takže těžko mohl rozhodovat o strategii boje s nelegální migrací.

Babiš nepodporoval Platformu pro zachování evropské kultury

Ale ani jinak nevyvinul Babiš jako politik ANO ani jako premiér žádnou iniciativu k změně politiky EU vůči migraci. Část členů ANO se přidala k Platformě pro zachování evropské kultury a jejích hodnot, která vznikla v létě 2015 jako sdružení poslanců, které znepokojuje otázka islamizace. (Měli web http://www.platforma-parlament.cz/, už nefunguje.) Za jejím vznikem stál poslanec ANO Zdeněk Soukup a realisté. Dnes funguje jako spolek se sídlem v Chebu, v čele je nějaká paní Ryšavá. V době vzniku ji podpořili poslanci ANO Milan Pour, Pavel Plzák, Miloslava Rutová, Milan Brázdil a Bohuslav Chalupa. K podporovatelům patřil ale taky Zdeněk Ondráček z KSČM, taky Alexandr Tomský za realisty, nebo z ODS Petr Bratský a senátor Jiří Oberfalzer. Přidal se k ní ale i Jaroslav Foldyna. Byla to tedy široce rozkročená pravo-levá iniciativa, která mohla pomoci nalézt společnou řeč.

Platforma měla pomoci voličům ve volbách roku 2017 poznat, kteří politici stojí proti islamizaci. Neměla ale příliš velký ohlas v médiích a většina jejích členů ve volbách roku 2017 neuspěla, takže od té doby příliš aktivní nebyla.

Aby to nebylo tak jednoduché, tak vedle ní existovala ve stejné době iniciativa Evropské hodnoty, jejímž zakladatelem byl bývalý diplomat Petr Kolář. Ta sice existovala dle svých výročních zpráv již od roku 2009, ale podle tohoto článku v HN, svou veřejnou činnost zahájila taky v srpnu 2015, a to panelovou diskuzí, kde s hlavním projevem vystoupil náčelník Generálního štábu AČR, Petr Pavel (!). Generál Pavel iniciativu podpořil projevem „Hodnoty a naše bezpečnost”.

Kolářova iniciativa byla a je zaměřena spíš proti ruskému vlivu, nezdá se, že by se věnovala nebezpečí migrace z muslimských a arabských zemí. Existuje dodnes na adrese Sněmovní 174/7, Praha.

Pokus znemožnit Frontexu ostrahu hranic EU

Ačkoliv největší krize pominula s podpisem „dohody“ EU s Tureckem (ve skutečnosti to je jen „společné prohlášení“) z 16. III. 2016, nastala i během Babišova vládnutí situace, která nás ohrožovala.

V roce 2020 zahájily politické neziskovky společně s Tureckem pokus obnovit krizi (neboli „otevřít hranice) a znemožnit Frontexu je bránit. Erdogan si chtěl vynutit plnění finančních závazků EU, tak začal migranty znovu pouštět, a německá neziskovka Mare liberum, podporovaná Stranou zelených a komunisty z Die Linke, zase chtěla Frontexu právně znemožnit, aby proudu migrantů přes moře mohl jakkoli zabránit. Poté, co lodě Frontexu zastavily několik lodí s migranty, neziskovka Mare liberum se svými právníky proti nim podnítila v únoru 2021 divadelní „soudní proces“, který se ale neodehrával u skutečného soudu, nýbrž před vyšetřující komisí Europarlamentu. (Neziskovky začaly místo zastavování migračních lodí říkat „pushback“  a tváří se, že je to zločin.) To vyšetřování a přeličování dodnes trvá. Je to divadelní proces, kde byl obviněným ředitel Frontexu Fabrice Leggeri. Aby bylo zajištěno, že rozhodně nebude objektivní, pořídil si německý europoslanec Zelených pan Erik Marquard vlastní web, kde průběžně informoval o přelíčení a manipuloval veřejnost i „vyšetřovatele-soudce“.

Pokud je mi známo, tak Babiš, ani ANO dosud neudělali ve prospěch Frontexu, ani pro trochu zdravější způsob „přelíčení“, vůbec nic. Ve vyšetřující komisi sedí členové frakcí europarlamentu, takže i Macronova RenewEurope. Macron šéfa Frontexu Fabrice Leggeriho nepodpořil. Leggeri rezignoval 29. IV. 2021. Macron dal volnou cestu transformaci Frontexu na organizaci „bdící nad základními právy migrantů“, tedy organizaci, která nebude hájit hranice EU, ale migranty.

Veřejnoprávní ČT přispěla manipulativní reportáží o procesu odvysílanou v Událostech ČT 23. 2. 2021 (autoři Lukáš Dolanský a Václav Černohorský). Aneb „to by nevzniklo bez vašich poplatků“.

Na pražském magistrátě ANO platilo bojovníky za otevřené hranice

Přesto nebylo ANO zcela nečinné. Poskytlo totiž institucionální zázemí demagogům ze spolku Mladí zelení, kteří tehdy přešli k ostrému boji za „zničení hranic“ (Smash border!) Chlubila se tím na webu mluvčí Mladých zelených Anna Gümplová. Tvrdila, že má místo na pražském magistrátu, kde je prý „zástupce starosty Prahy pro územní plánování“, jindy že je „Asistentka radní pro oblast kultury ve společnosti“. Později tvrdila, že byla „asistentka zelené náměstkyně pražské primátorky“. Tou primátorkou byla samozřejmě Krnáčová z ANO.

Nyní, když se dívám na twitter Mladých zelených, objevuji však hlubší mystickou souvislost s druhým prezidentským kandidátem. Druhým mluvčím Mladých zelených byl totiž vedle Gümplové i jistý Pávek, Petr Pávek. Jsou dva Pávkové? Je Petr totéž co Pavel? Nevím..

PS Babišovy dezinformace ohledně jeho údajného boje proti Green Dealu „v Bruselu“ teď uvádí na pravou míru premiér Petr Fiala v tomto článku z 26. I. 2023. To jste měl udělat už dávno pane premiére! Ale díky.