"Kauza Drda". Cenzura v zájmu plurality?

"Text tohoto externího autora, který Rádio Česko odvysílalo v pondělí 14. 1. 2013 skutečně není v souladu s vnitřními pravidly Českého rozhlasu, speciálně v předvolebním období." Řeč je o prezidentském komentáři Adama Drdy a zmíněný citát pochází z „výroku“, jenž zaslal ředitel ředitel Centra zpravodajství ČRo Tomáš Pancíř stěžovateli, jímž je novinář extrémistického internetového deníku Britské Listy, pan Štěpán Kotrba. Následně byl Drdův komentář stažen z webu a zodpovědní pracovníci rozhlasu potrestáni.

Nezávadný obsah Drdova komentáře po odstranění škodlivé formy.

Aby mgr. Pancíř dokonal katastrofu, vydal prostřednictvím Odboru komunikace a vnějších vztahů hodnotící prohlášení: “(Rozhlasem nelze šířit) podobné myšlenky, v náznacích vedoucí až k politické diskriminaci či zákonem zakázanému podněcování k nenávisti z důvodů politického nebo jiného smýšlení.“ Míněn je komentář Adama Drdy, nikoliv Kotrbova stížnost.

Pravda, Kotrbovu stížnost rozhlas neodvysílal, ale udělal mu výraznou reklamu. Několik dní se o něm psalo všude a vedení rozhlasu pokračovalo v odsuzování nekorektního Drdy, u něhož neodsuzovali obsah, ale FORMU. Nikdo se nepozastavil nad speciálními pravidly, která si v rozhlase vytváří Tomáš Pancíř, ani nad tím, že pak podle nich zpětně cenzuruje vysílání a trestá redaktory. A navíc, jak oddělit obsah od formy? Pan Rozhlas přeci neodstranil z webu jen formu, ale i obsah Drdova komentáře.

"SPECIÁLNÍ OBJEKTIVITA"

Pancířovy vnitřní předpisy i Kotrbovu stížnost spojuje jeden společný rys. Ignorují etiku. Ignorují fakt, že zpravodajství i komentáře vždy hodnotí, že nutnosti hodnotit nelze uniknout a že klíčový je závazek hodnotit v souladu s etickými principy demokracie. Ignorují fakt, že nutnost hodnocení lze obhájit poukazem na ústavní pořádek ČR, který dle platných výkladů není neutrální, ale hodnotící. Je, chcete-li, zaujatý pro obranu demokratických základů státu. Zavazuje pak ne jen právníky, ale i občany, aby demokratické principy státu respektovaly ve svém jednání. Pro veřejnoprávní média to přeci platí tím spíš. Vágní obhajoba „demokratických základů“ státu je závazkem, že veřejnoprávní média nebudou šířit nacionalismus, nenávistné ideologie, nebo zkreslené či nepravdivé informace, které by mohly nenávist vyvolávat. Demokracie totiž může fungovat jen tehdy, pokud jsou občané státu informováni o dění, které potřebují ke svému politickému rozhodování. Předpokládá se totiž, že občan demokratického státu je aktivní a různým způsobem zasahuje do veřejného života.  

ČRo přebírá závazek vůči demokracii ve svých Vizích, ale v dalších dokumentech o něm nemluví, což ale neznamená, že by si tím zbavovala odpovědnosti. V §2 zákona o ČRo je pak řeč o rozvíjení kulturní identity obyvatel ČR, což chápu jako závazek podporovat občanskou společnost a ne nacionalismus. V Pancířových vnitřních předpisech je sice řeč o platnosti právního rámce, ale ve svém rozhodování právo ani etiku nebere v potaz.

Uf, omlouvám se za zdlouhavé vysvětlování, ale je to nutné. Drdův komentář je psán neformálně, ale Drda v něm s předstihem vystihl negativní jevy prezidentské kampaně. Správně pojmenoval nebezpečí nacionalistické propagandy a ve zkratce vyjádřil i to, že nacionalistická kampaň je úspěšná díky stereotypům, která v nás zanechalo působení vzdělání a médií z dob komunistické totality. Na příklad jeho narážka na Krkonošské pohádky je zcela oprávněná, jelikož zmíněný výchovný pořad pro dítka šířil stereotyp šlechtice-cizáka Trautenberka. Takže Drda sice psal neformálně, ale obsahově je jeho komentář zcela v souladu s posláním veřejnoprávního média. Propaguje v něm pozitivní hodnoty občanské společnosti a demokracie, kritizuje nacionalismus v kampani Sobotky, Bobošíkové a kritizuje i nacionalistické předsudky části veřejnosti. A důležité je, že se nevyjadřuje k Zemanově nacionalistické kampani, protože ta začala až 17.1.

Ovšem mgr. Pancíř nadřadil těmto hodnotám svoje velmi speciální předvolební pravidla, kde na nejvyšším místě jsou „nestrannost a objektivita“ a to, že reportéři nemají vystupovat na podporu jednoho z kandidátů. Pancíř tak už v pravidlech podsouvá, že problém médií není v otázce JAK HODNOTIT, ale NA ČÍ BÝT STRANĚ. Jenže tento novinářský "objektivismus" není nic jiného než relativismus. Výsledkem je zpravodajství, které ony demokratické základy státu samo podkopává tím, že občanům namlouvá, že všechno je relativní.

Mimochodem Pancířova pravidla vůbec nerozlišují mezi zpravodajstvím a komentářem a taky vůbec neberou v potaz, jak se má novinář zachovat v případě, když se prezidentská kampaň stočí v propagaci nacionalismu, lhaní o dějinách a podněcování nenávisti. Jinými slovy v případě, kdy se stočí ve zpochybňování demokratických základů státu a problém hodnocení se stane naléhavý. Pancířova speciální pravidla zřejmě mezi řádky naznačují, že rozhlas hodlal takovéto případy ignorovat. To je ovšem v rozporu s posláním veřejnoprávního média.

ZAKÁZAT AKTIVISMUS?

Drda nepropagoval nacionalismus, nezpochybňoval demokratické základy státu a ani extrémisticky nevyvolával nenávist. Ale stalo se, že na něj podal stížnost novinář Kotrba z Britských Listů, které tohle vše dělají. A stalo se, že ředitel Pancíř a následně i vedení rozhlasu dali za pravdu Kotrbovi a k dovršení všeho převzali i jeho účelové tvrzení, že kritika nacionalismu v Drdově komentáři byla projevem politické diskriminace. Ano, byť je to absurdní, Kotrba obviňuje Drdu, že porušil zákon, že se dopustil politické diskriminace a poněcoval nenávist. Ale kde že.. To snad Kotrbovi nevěříte...

Namítáte, že Drdův komentář se přeci provinil formou? Ale další výroky ředitele Pancíře potvrzují, že důvodem pro cenzurní zásah byl i obsah Drdova komentáře. Komentář byl prý aktivistický. Hmm.. Když se nad tím zamyslíte, je to zlověstná výtka... Rada ČRo tomu nasadila korunu absurdní námitkou, že Drdův hodnotící komentář nevedl k „vzájemnému porozumění v pluralitní společnosti“. To je výrok, který u Drdova komentáře nedává smysl, ale odpovídá povolební atmosféře „smiřování národa“ a „dělání tlustých čar“. Drda totiž většinu komentáře zaměřil na rozbor dílčích nedostatků různých kandidátů a o rozdělování společnosti u něj nelze mluvit. Vzhledem k tomu, že výrok rady ČRo padl už po Zemanově volebním vítězství, v době povolební ideologie „národní jednoty“ a tlustých čar, vyznívá tak, jako by chtěla Rada ČRo přispět k národnímu semknutí. Ovšem taková národní jednota je v protikladu k pluralitě.

V neposlední řadě je na pováženou, když tu oficiální rozhodnutí označilo kritiku nacionalismu za projev „politické diskriminace.“ Skutečným problémem není Drdův komentář, ale Pancířova „vnitřní pravidla“ a jeho přístup k řízení zpravodajství. V "kauze Drda" byla předefinována úloha veřejnoprávního média. Na místo demokratických principů a pravdy se tady v úloze nejvyšší hodnoty ocitla nejprve "objektivita" a potom "vzájemné porozumění" ve jménu národní jednoty. Vnímám to jako další projev nebezpečného vývoje, který pokračuje z doby Zemanovy prezidentské kampaně.

(Drdův komentář přetiskl Reflex.cz)

Adam Drda, Zakázaný komentář před druhým kolem volby

http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/49395/zverejnujeme-zakazany-komentar-adama-drdy-ze-stranek-ceskeho-rozhlasu.html