Na Key West je nádherná dvoupatrová vila, postavená z vápencových kvádrů a je obklopena krásnou zahradou, která má 4000 metrů čtverečních. Vile dominují vysoká okna zakončená obloukem, díky nimž je v místnostech spousta světla.
Interiér je zařízen ve stylu 30 let 20. století. Pro náš příběh je důležitý bazén a ta skutečnost, že tento dům byl domoven Ernesta Hemingwaye a jeho druhé ženy Pauline Pfeiffer, které všichni říkali „Fife“.
Druhé manželství
Poté co se Ernest Hemingway podruhé oženil s kamarádkou své první ženy Hadley, hledali novomanželé útulný domov. Na jižním konci Floridy je souostroví a na jeho nejobydlenějším ostrově Key West jim padl do oka dům, který je naprosto okouzlil. Neměli moc peněz, ale jeho nová žena byla ze zámožné rodiny a ta jim ráda vyšla vstříc a poskytla potřebné finance na koupi domu. Pauline měla slibně rozjetou novinářskou kariéru. Pracovala pro Vanity Fair a pro Vogue. Zůstala ale v domácnosti, aby se mohla starat o svého úspěšného milovaného muže. Mohlo to vypadat jako dokonalé uspořádání, ale brzy se v jejich vztahu vyskytly problémy. Ernest se ponořil do práce s fanatickou vášní a na manželku neměl čas. Jeho žena se snažila vytvořit rodinnou atmosféru, ale nenašel se nikdo, kdo by její snahu ocenil. Naopak Hemingway se stále častěji uchyloval k alkoholu a začínal být stále nepřátelštější. Odstup, který mezi nimi vznikal, se začínal prohlubovat. Prostě to bylo tak, že ona chtěla být paní Hemingwayovou a on chtěl jenom psát.
Alkohol a nevěra
To nejhorší však následovalo v polovině 30. let, kdy Pauline přišla na to, že jí byl Ernest nevěrný. Ona ho však milovala a její láska byla tak silná, že se jí nemohla jen tak vzdát. Byla hrozně zničená a nešťastná. Na druhou stranu cítila, že si její oddanost Ernest uvědomuje, a kdyby chtěl do jejich vztahu vstoupit kdokoli jiný, tak by se mu to stejně nepodařilo. A tak přísahala sama sobě, že udělá všechno pro to, aby získala zpět Ernestovu náklonnost.
Brzy poté, co byl manžel mimo město, pustila se do svého velkolepého plánu. Hemingway měl rád sporty a často si chodil zaplavat do přístaviště. Tak se Pauline rozhodla, že mu bazén postaví doma. Nebylo to však jen tak, protože to nebyl bazén ledajaký. Pro srovnání mohu uvést, že o pouhých šest let dříve koupili dům se vším všudy, za osm tisíc dolarů. Cena bazénu se však vyšplhala na dvacet tisíc dolarů. Nutno podotknout, že šlo o největší rezidenční bazén v celé oblasti Florida Keys. Byla to cena, kterou byla Pauline ochotna zaplatit za to, že byla paní Hemingwayovou. Chtěla, aby se doma Ernest cítil lépe a trávil tam víc času.
Nasupený manžel
Když se však Hemingway vrátil domů, tak její snahu a dílo samotné vůbec neocenil. Dokonce ho odmítl a vše, co jeho žena udělala, prohlásil za bláznovství. Vytáhl z kapsy cent a řekl: „Pauline, jestli budeš naše peníze utrácet takhle lehkomyslně, tak si klidně vezmi i můj poslední cent…“ Hodil ji minci k nohám a odešel pryč. Já osobně si myslím, že Hemingway hlavně cítil, že je zavírán do zlaté klece a jeho procházka a plavání v přístavišti nebyly jen o pohybu samém. Mohl promluvit s lidmi kolem, mohl dýchat a pro něj mělo slovo svoboda opravdu velký význam.
Konec manželství
Pauline už nebyla dál ochotná snášet manželovy výbuchy a zneužívání, a tak se rozhodla jejich vztah, ze kterého se narodili dva synové Patrick a Gregory, ukončit. Byli rozvedeni 4. listopadu 1940. O tři týdny později se Hemingway oženil s Marthou, jeho třetí ženou, se kterou měl vztah už od roku 1937.
Pauline si po rozvodu ponechala dům a dokončila stavbu bazénu. Jako památku na své manželství si uschovala poslední cent, který jí daroval její proslulý manžel. Nakonec ho však nechala zabudovat do betonového chodníku na začátku bazénu. Pauline pak říkávala: „Vzala jsem Hemingwayovi jeho poslední cent a tady je!“
Poslední cent je neustále na svém místě a je památníkem Hemingwayových neúspěchů v lásce.
Měl čtyři osudové ženy, a přesto ve své slavné knize „Komu zvoní hrana“, napsal: "Jen takoví muži, co poznali mnoho žen, se hodí za manžely."
