Nouzový východ
Každý let ve mně již několik dní předem vyvolává lehké vibrace, které nabírají na intenzitě s blížícím se datem odletu. Na jeden obzvláště vzpomínám.
Bylo léto, takže nehrozila námraza, sníh ani vánice. Já ale stejně dorazila na londýnské letiště s patřičným předstihem, abych před tabulí s informacemi o odletech, mohla podupávat jak dostihový kůň. Čekání v odletové hale se pro mě změnilo v čekárnu na stomatochirurgii. S rostoucí nervozitou jsem pozorovala letištní plochu a záviděla přistávajícím cestujícím. Nedaleko mě se posadila dvojice sympaťáků v obleku. Za normálních okolností bych ocenila jejich vzhled, teď jsem ale dokázala pouze poslouchat, jak si vyprávějí o leteckých katastrofách. Zatímco jeden s patřičnou gestikulací líčil průběh osudového letu, já roztřeseně lovila v sáčku brambůrky, a přitom si připadala jak v kině při sledování hororu, který je tak děsivý, že při něm vyděšení diváci utíkají ven.
Když dorazil náš stroj z Prahy, moje oči napjatě sledovaly pilota. Seděl v kokpitu a před sebou měl objemné desky. Předletová příprava patří k běžnému rituálu. Snad to ve skutečnosti nebyla příručka pro začínající piloty, aneb Učíme se létat.
Konečně jsme se vydali na cestu tubusem. Usmívající se vedoucí kabiny a letušky mě moc odvahy stejně nedodaly. Postupovala jsem letadlem a hledala svoje sedadlo. A pak to přišlo. Dostala jsem místo u nouzového východu! Buď pracovník přepážky při odbavení usoudil, že nikdo lepší už nebude, nebo jsem mu to prostě němě odkývala. Fronta za mnou se zvětšovala a mě nezbylo nic jiného, než zaplout na místo určení. Tu se náhle vedle mě objevila drobná postavička se zrzavými vlasy, aby mi anglicky sdělila, že se jmenuje Zaza, a že taky letí do Prahy. To se mi teda ulevilo! Vzápětí se objevil starší pán, který vypadal jako detektiv Barnaby z toho krimiseriálu, kde v každém díle někdo vyvraždí celou vesnici. Pihovatá Zaza, která si začala prozpěvovat, díky bohu měla sedadlo směrem do uličky.
Palubní personál se pustil do instrukcí o použití plovacích vest. Valná většina spolucestujících listovala novinami, dřímala, nebo hovořila se sousedy. Zpocenýma rukama se mi podařilo nahmatat plastový obal s vestou. Na chvíli se mi ulevilo, byla tam. Jenže, co když není funkční? Představila jsem si, jak stojím uprostřed prázdného letadla a marně pískám na píšťalku, zatímco celá posádka i s pasažéry mi mává ze záchranných člunů.
Zaza si vytáhla nějakou knížku a já začala listovat bezpečnostními pokyny. Psali tam, že u nouzového východu může sedět osoba, která je schopná pochopit instrukce, realizovat pokyny posádky, rozumí dobře anglicky a dokáže otevřít dveře v nouzi. Nesmí se jednat o těhotnou, člověka cestujícího se zvířetem na palubě a osobu, která má omezené mentální či fyzické schopnosti. Fajn, v jináči nejsem a žádného mazlíčka nemám!
Dostali jsme povolení ke startu. Moje srdce bušilo jak na závodech. Mozek se snažil poskládat všechny ty šipky na dveřích. Zrovna jsem luštila jeden malý nápis, když můj soused, který zřejmě jenom předstíral, že hluboce spí, ledabyle prohodil:
„Až budeme padat, ty dveře vážně potřebovat nebudeme, zlato".
Iveta Böhmova
PS: dnes neumírej!
Ve světě každých 40 vteřin spáchá někdo sebevraždu, celkem je to skoro 800 tisíc ročně. V Česku jsou to až 4 sebevraždy denně. Je to málo nebo moc?
Iveta Böhmova
Na hranici pekla
Neberu drogy, doma se mi neválí prázdné flašky od vína, nerozhazuju peníze za blbosti ani nestřídám partnery jako ponožky, zato vím, jaké to je nenávidět sama sebe, nevědět, kdo jsem, kam jdu, co vlastně doopravdy chci.
Iveta Böhmova
Děti úplňku
V ČR podle odhadů žije až 200 tisíc autistů, přičemž počet dětí s touto diagnózou bohužel stále roste. Není to dětská nemoc ze které vaše dítě vyroste...
Iveta Böhmova
Duše na dovolené
Když se řekne blázinec, valná většina lidí si představí zamřížovaná okna a postavy jak z Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem. Pobyt na psychiatrii má jistý pejorativní nádech a je to něco, čím se člověk zrovna rád nechlubí.
Iveta Böhmova
Opravna duší
„Deprese je černý pes, který tě zalehne.“ myslím, že tenhle citát Winstona Churchilla naprosto vystihuje život s depresivní poruchou. Pokud chcete zažít procházku peklem, pořiďte si paní Depresi.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Klimatičtí aktivisté ochromili letiště v Mnichově, vybrali si rušné svátky
Letiště v Mnichově dnes ráno dočasně přerušilo provoz v důsledku protestu klimatických aktivistů z...
Spolupředsedové AfD vyzvali Bystroně, ať opustí předvolební kampaň
Spolupředsedové německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelová...
Západ má strach z ruské porážky stejně jako z té ukrajinské, soudí Zelenskyj
Sledujeme online Západ se bojí porážky Ruska stejně jako porážky Ukrajiny, což je absurdní. Řekl to v pátek...
Kvůli nehodě kamionu je uzavřena D35 u Olomouce ve směru na Mohelnici
Kvůli nehodě kamionu byla dnes časně ráno uzavřena dálnice D35 u Olomouce-Nemilan ve směru na...
Prodej chalupy, 65 m2, Horní Jelčany - Bečváry
Bečváry - Horní Jelčany, okres Kolín
2 520 000 Kč