Nazývejme věci pravými jmény. Pan Hutka nepřišel s nekorektní ani s protestní písní, ale s „písní“ nenávistnou. S básní nebo písní tato žluč nemá nic společného.
Je to to, co to je – tedy ne to, co se obvykle nazývá slovem píseň nebo báseň, ale slovem "zvratky“.
Je smutné hledět na to, jak hluboko jsou někteří apoštolové humanismu, pravdy a lásky schopni klesnout. Upadnout tak hluboko, přivolat na sebe opovržení lidí a ještě na něj reagovat způsobem, že dotyční lidé jsou pitomci, tomu říkám spokojenost a potěšení sám ze sebe v míře více než vrchovaté.
Jsem ochoten připustit, že člověk má právo být programově zlý, třebaže to alespoň částečně pochopit vyžaduje značnou dávku sebeovládání a pokory, zejména když dotyčného k takovému jednání v zásadě nic netlačí. Také nemusím spoustu lidí, ale že bych něco tak hnusného vylil na něčí hlavu a přál mu smrt, to si představit neumím. Normální člověk má v sobě záklopku. Ne tak pan Hutka.
Není tomu jen nějakou náhodou, že přát někomu smrt bylo v naší společnosti vždycky tabu. Je-li toto protest proti tomu, že nějaký „nedobrý člověk ještě žije“, v daném případě pan president, tak to je jako vylít si na hlavu kýbl fekálií a ještě si to pořádně rozmazat. Otřesná představa pro normálního člověka, patrně však ne pro pana Hutku. Chápu, že „umělec“ si musí nějak vysvětlit, proč činí to, co činí, ale podle mého soudu si lže sám do kapsy. Toto slušný člověk nedělá. Nepřekročil jen základní meze slušnosti, překročil všechny meze.
Pokud pan Hutka takové jednání považuje za normální, pak mu asi nebude pomoci. Není pro člověka normální takto nenávidět. Jen proto, že někoho mám za hnusného nebo co? Kolik v našich očích nedobrých lidí chodí po světě, o to tady přeci nejde. Jde o to, co tento člověk udělal sám ze sebe. Zahrál na nejnižší lidské pudy, pustil džina nenávisti mezi lidi v civilizované společnosti, aby jim to oplatil, způsobem sprostým a temným. Sám tak ze sebe udělal monstrum. Není mu co závidět, vyrovnat se s tím bude muset sám.
