Zemanův dárek pod stromeček

Tak jsme dostali pod stromeček všichni dáreček. Ani ne tak dáreček jako pořádný dárek. A ani ne tak pořádný dárek, jako spíš pořádný nářez. Od prezidenta Miloše Zemana. Ten umí překvapit. Miroslavu Kalouskovi k nedávným narozeninám daroval svůj vlastní portrét v nadživotní velikosti. „Zasílám malý dárek,“ řekl tehdy Miloš Zeman,“ který vás jistě potěší. S pozdravem Miloš Zeman." A všichni se mohli potrhat smíchy. Dáreček, který nám prostřednictvím svého kancléře Mynáře nadělil Miloš Zeman je ale mnohem závažnější.

Kdysi v nějakém televizním rozhovoru Miloš Zeman sliboval, že až se vrátí z Vysočiny, přijde s ním i zákon. On pan prezident v poslední době rád používá otřepané bonmoty, kterým se převážně směje on sám. Tehdy ale neřekl, že za zákon považuje sebe sama.

Podle hradního kancléře Vladimíra Mynáře, který nemá bezpečnostní prověrku, a zřejmě ji nikdy nedostane, Zeman prý pod kandidátů na posty ministrů v Sobotkově vládě bude požadovat odbornost, ale nebude striktně trvat na dodržení lustračního zákona. Jinými slovy, odbornost ano, lustrační zákon ne. Poté, co se ve společnosti zdvihla vlna odporu poté, co se komunisté ve sněmovně pokusili zrušení lustračního zákona zrušit, přišel Miloš Zeman s jinou taktikou. Budiž, ať si ten zákon platí, ale já ho nebudu dodržovat.

Ještě jinými slovy, Babiš ano, Stropnický (Dienstbier, Zaorálek, dosaď dle stupně oblíbenosti-neoblíbenosti vladaře) ne. Doslovně, agent StB ano, ostatní ne.

Potíž ale je v tom, že zatím lustrační zákon je skutečným zákonem, požadavek odbornosti žádnou zákonnou normou není. Je to požadavek, který si stanovil Miloš Zeman sám. Miloš Zeman je tedy sám zákonem. A jelikož je stát tvořen zákony, je Miloš Zemán de facto  státem.

Stát jsem já. Podobné přirovnání dějiny už znají. Vyřkl je francouzský král Ludvík XIV., řečený Král Slunce), který proslul mimo jiné obrovským zadlužením Francie.

Stavba a následný provoz  Versailles (že by Zemanův rekonstruovaný bazén v Lánech?) spolu s nepříliš úspěšnými válkami zatížily tehdy státní rozpočet na neúnosnou míru a vedly k postupnému zadlužování Francie, jehož důsledky v plné výši pocítili až Ludvíkovi nástupci.

Jak si Miloš Zeman představuje dodržování vlastního zákona je zřejmé. V dubnu roku 2000 jmenoval ministrem vnitra nadějného železničářského vyučence a svého tehdejšího korunního prince Stanislava Grosse, který opravdu, ale opravdu s řízením ministerstva vnitra do té doby zkušenost neměl naprosto žádnou. Jak to dopadlo, všichni dobře víme. Jako ministr vnitra, a později předseda vlády, Stanislav Gross naprosto pohořel, zato se ukázal být schopným investorem, který zázračným způsobem vydělal obratem ruky téměř sto milionů korun prodejem akcií třineckých železáren. Které mu kdosi předtím prodal za cenu toaletního papíru. Jeho  zázračnému zbohatnutí po vynuceném odchodu z vysoké politiky nevěřili ani spolubojovníci z ČSSD. Tehdejší místopředseda Sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek řekl neobvykle upřímně v diskusním pořadu ČT Hydepark v listopadu 2011, že je idiot, když Grossovi věřil. 

Nyní nechce podle vlastního zákona o odbornosti Miloš Zeman jmenovat do funkce ministra obrany herce Martina Stropnického, který s obranou také žádnou zkušenost nemá. Pominu-li, že Martin Stropnický je docela slušný herec, který by roli ministra obrany v nějakém seriálu ČT docela bez problémů zvládnul, stačilo by občas pro efekt „nadouvat tváře“ (Ilf,Petrov- Dvanáct křesel). Jistou zkušenost (byť minimální) ale na rozdíl od železničářského Standy Martin Stropnický s ministrováním má. Byl ministrem kultury v Tošovského vládě, byť jen půl roku.

Aby mi bylo dobře rozuměno. Sobotkovy vlády se děsím. Zemanova počínání rovněž. A když už si někdo stanovuje sám pro sebe zákony, měl by je dodržovat.

V poslední době se bohužel stále častěji stává, že mnohý zákon odporuje zdravému rozumu. I Zemanovo počínání rovněž. V tomto případě se jedná o špatný, byť nepsaný, zákon. Špatné zákony ale existují a lidé jsou nuceni je proti své vůli dodržovat. A jak všichni víme, nejhorší je nucené dodržování něčeho, co se příčí zdravému rozumu.

A to nám nadělil prezident Miloš Zeman pod stromeček. Uctivé díky, pane prezidente.

Ivan Bednář