Vladimír Vladimírovič Medici aneb Hubení Hugenotů

Svého času prezident Miloš Zeman pronesl v listopadu roku 2017 poznámku, že novinářů je zbytečně moc a že by bylo záhodno je likvidovat.

Prezident Ruské federace Vladimír Vladimírovkič Putin se jen pobaveně ušklíbl. „Ty mě budeš poučovat, starej papriko,“ pomyslel si v duchu. „Likvidovat není třeba,“ odpověděl ale nahlas Putin „je možné snížit jejich počet.“

Co si ruský prezident představoval pod pojmem „snížit počet“ není zcela jasné. Mnohé ale napovídá „snižování počtu“ nepohodlných odpůrců či dokonce zrádců. V tom má totiž Putin bohaté zkušenosti. Nejde jen o jeho éru výkonného agenta KGB, působícího v tehdejší Německé demokratické republice. Na rozdíl od mluvky Zemana, který by, jak kdysi konstatovat bavič František Ringo Čech, za bonmot prodal i vlastní babičku, je totiž Putin mužem činu.

Bývalý agent ruských tajných služeb Litviněnko byl ve Velké Británii otráven poloniem. Za svého vraha označil před smrtí ruského prezidenta. Podobný osud měl potkat i jiného agenta, který zběhl z ruských tajných služeb Sergeje Skripalal. Ten byl otráven jedem zvaným Novičok, a jen díky včasnému zásahu britských lékařů se jej, i jeho dceru, podařilo zachránit. Stopy zřetelně vedly do Ruska.

A teď ten Navalný. Ten sice nezběhl z tajných služeb, ale je Putinovi nepohodlný svoláváním demonstrací, požadujících Putinovo odstoupení. Být opozičním politikem se v Rusku nenosí.

O tom se konec konců mohl přesvědčit Boris Němcov. Původně byl v letech 1997–1998, v době prezidentství Borise Jelcina, vicepremiérem. V roce 2010 se ale stal jedním z prvních signatářů opoziční kampaně „Putin musí odejít.“ V únoru 2015 byl pak zastřelen na mostě přes řeku Moskvu, po kterém se procházel se svou přítelkyní. Vrah nebyl nikdy vypátrán.

A co novinářka Anna Politkovská? Kritička ruského postupu během druhé čečenské války byla v říjnu 2006 v Moskvě zastřelena před svým bytem. Ale už předtím, když se vydala jako prostředník jednat o propuštění rukojmí při teroristickém útoku v Beslanu, jí byl na palubě letadla podán hrníček s čajem, který způsobil její otravu. Zachránili jí lékaři v Rostovu.

Z podílu na její vraždě byli obžalováni čečenští bratři Rustam (který ji podle obžaloby zastřelil), Ibragim a Džabrail Machmudovovi, jejich příbuzný Lom-Ali Gajtukajev a bývalý policista Sergej Chadžikurbanov. Alexandr Litviněnko před svou smrtí v Londýně tvrdil, že za vraždou stál Putin. Objednavatele vraždy se nikdy nepodařilo odhalit.

Výčet obětí toho, jak ruský prezident Putin „snižuje počty“ opozičních novinářů či politiků by byl jistě dlouhý.

V letech 1560 - 1572 vypukla tzv. hugenotská válka mezi katolíky a hugenoty. V čele katolické strany stála rodina de Guisů, v čele protestantů Jindřich Navarrský. Znesvářené strany měl smířit sňatek dcery Kateřiny Medicejské Markéty s Jindřichem Navarrským. Namísto usmíření však několik dní po svatbě začalo v Paříži a posléze v celé Francii krvavé vraždění hugenotů, označované jako Bartolomějská noc. Matka Kateřina Medicejská měla být hlavní iniciátorkou celé akce.

Medicijové byly mocný rod. který s malými přestávkami vládl ve Florencii v letech 1434 – 1737. Jejich vládnutí bývá často spojováno s používání jedu jako politického nástroje k upevňování vlastní moci.

Podobně dnešní „Medicijové.“ Historia magistra vitae čili „nic nového pod sluncem.“