Svatý Boleslav, svatý Václav a svatý Miloš

Prezident Miloš Zeman nepřijel na tradiční svatováclavskou pouť do Staré Boleslavi. Dal tím najevo, co si vlastně o české církvi a věřících spoluobčanech, myslí. Návštěva valtického vinného sklípku je přece jen významnější. Připomněl jsem si někdejší výrok Václava Klause, který jako premiér České republiky, považoval církev za stejný dobrovolný spolek, jako jsou třeba zahrádkáři nebo včelaři. Nic proti zahrádkářům a včelařům, ale nakonec i Václav Klaus jako prezident svůj názor změnil a pražský arcibiskup Dominik Duka se stal jeho blízkým spolupracovníkem při dělení svatovítské katedrály.

Svátek nesvátek, mám, přece narozeniny, řekl veliký Miloš a rozhodl se oslavit své 69. narozeniny v rodinném kruhu. Zda do něj patří i Vratislav Mynář a Oldřich Nejedlý už Zeman neřekl. Rozhodně do něj již nepatří Mirek Šlouf, kterého Miloš Zeman ze svého rodinného kruhu nedávno vyobcoval. Bývalý komunistický aparátčík se už do dnešního kruhu nehodí.

Karel Havlíček Borovský ve své satirické básnické skladbě líčí, jak car Vladimír, který zavrhl pohanského boha Peruna a přijal křesťanskou víru, chce, aby mu Perun místo kanonády k jeho svátku zahřměl. Ten to ale odmítá. Havlíček mu vkládá do úst následující slova:

Car necar, svátek nesvátek,
že mi všechno rovno,
ne a ne a nebudu hřmít,
co z toho mám? Hovno!

Perun je nakonec carem zavřen a poslán před vojenský soud, který ho odsuzuje k utopení v Dněpru. Poté ho přivážou ke koňskému ocasu, vláčí ulicemi a nakonec je utopen.

I s těmi českými svatými je potíž. O životě největšího z nich svatého Václava nejsou téměř žádné spolehlivé doklady. Není jisté jeho datum narození ani datum úmrtí. Zpochybňují se i důvody jeho zavraždění

Podle různých historiků, čerpajících své poznatky o knížeti Václavovi především z početných legend, byl Václav na svou dobu neobvykle vzdělaný. Údajně byl vyučován slovanskými kněžími (Pavel, Učen) a babičkou Ludmilou ve staroslověnštině, latině, snad i řečtině. Toto tvrzení je ale vzhledem k převažující negramotnosti tehdejších evropských panovníků do značné míry nepravděpodobné.

Václav byl pravděpodobně (možná?) ženatý, ale pokud byl, manželka mu neporodila syna (další domněnka - buď byla bezdětná  nebo se z tohoto svazku narodily pouze dcery). Údajného syna Zbraslava Václav zřejmě zplodil, pokud vůbec, mimomanželský svazek.

I samotná smrt svatého Václava je problematická. Podle legend, zavraždil Václava jeho mladší bratr Boleslav. Jenomže není známo jak a kde. Legenda praví, že u kostelíka ve Staré Boleslavi. Kam se utíkal schovat, když ho po hostině na jeho počest, Boleslav napadl. Podle teorie, kterou zastává český historik Dušan Třeštík, rozlítila mladšího Boleslava, který měl s bratrem neustálé spory, povýšenost, s níž ho kníže oslovil. Tasil meč a vrhl se na Václava. Kníže ho však odzbrojil a povalil na zem. Na Boleslavovo volání o pomoc přiběhli jeho družiníci. Viděli Václava, jak s mečem v ruce stojí nad ležícím bratrem. Vrhli se svému pánovi na pomoc a knížete, který nestačil prchnout do kostela, ubili.

K tomu všemu existují i domněnky, že Boleslav žádného bratra vůbec neměl, protože jména Václav a Boleslav znamenají více méně totéž – „více slav“ (bole = více). Navíc není jisté, že by Drahomíra byla matkou dvou Vratislavových synů, tedy Václava a Boleslava, zcela jistě ale byla matkou Boleslava. O Václavovi se to neví.

Buď jak buď, ne Václav, ale Boleslav I. Je historiky i přes bratrovraždu respektován jako jeden z nejúspěšnějších českých panovníků. Za jeho vlády se české země povznesly politicky i ekonomicky a Boleslav je často označován za skutečného zakladatele české státnosti.

Možná, že tohle byl hlavní důvod, proč Miloš Zeman nepřijel do Staré Boleslavi na svatováclavskou pouť. Možná už v Lánech plánoval, že podobně jako v době vlády Boleslava (Ukrutného) se začnou brzy razit první české drobné mince, pražské denáry, s Boleslavovým jménem na rubu mince. Aby měl Vratislav Mynář v době volební kampaně co rozhazovat mezi Milošovi poddané.  Drobné Milošovky.

Ivan Bednář