Rozpouštěná a vypouštěná

„Rozpuštěný a vypuštěný“ je název filmové komedie, ve které policejní inspektor Trachta a praktikant Hlaváček pátrají po pachateli důmyslné vraždy továrníka, který vyráběl zázračnou mast proti plešatosti. Jeho tělo bylo zlikvidováno ve vaně kyseliny sírové. Rozpuštěná a vypuštěná se mi v poslední době stále víc a víc zdá ona pověstná kostka cukru České republiky v hrnku s kávou Evropské unie.

Jistě si všichni ještě pamatujete na kampaň k českému předsednictví Evropské unie. Nejvýraznější byl asi krátký spot, ve kterém účinkovalo šest osobností.  Architektka Eva Jiřičná, primabalerína Daria Klimešová, objevitel léků Antonín Holý, dirigent Libor Pešek, sportovci Jaromír Jágr a Petr Čech.

Celým spotem se prolínala kostka cukru, vhozená do šálku s kávou a slogan „Evropě to osladíme". Myšlenka vycházela ze skutečnosti, že se v českých zemích poprvé začal vyrábět kostkovaný cukr a měla nás ujistit, že se v Evropské unii nerozpustíme jako ta kostka v kávě.

Roku 1829 totiž založili bratři František a Tomáš Grebnerovi s podporou majitele místního panství Karla Dahlberga cukrovar v Kostelním Vydří u Dačic. Už od roku 1833 přímo v Dačicích fungovala rafinerie, která přinesla hospodářské oživení - do města přišla řada odborníků a místní obyvatelé našli v rafinerii nová pracovní místa.

Klíčovým okamžikem bylo jaro 1840, kdy do rafinerie nastoupil nový ředitel - Jakub Kryštof Rad. Jeho žena, paní Juliana, se při porcování homole cukru na menší použitelné kousky, jednoho dne ošklivě poranila. Ředitel Rad začal přemýšlet, jak tomu do budoucna zabránit. A tak se v roce 1841 zrodil lis na kostky cukru. Radův vynález navždy odstranil obtížné a nepříjemné sekání a štípání cukru.

Při spuštění kampaně k našemu předsednictví tehdejší vicepremiér Alexandr Vondra řekl: „Někteří skeptici říkají, že se v Unii rozpustíme jako kostka cukru. My ale nejsme kostka cukru. A kdybychom jí byli, nemělo by být naší ambicí osladit Evropu tím, co umíme – podobně jako to dokázaly ve spotu vystupující osobnosti?“

Jak dopadlo naše předsednictví, všichni víme. Jak dobře začalo (Topolánkovo angažmá při řešení energetické krize) tak špatně skončilo. 24. března 2009 byla zásluhou Jiřího Paroubka (tehdy předsedou ČSSD) Topolánkova vláda rozpuštěna a vypuštěna. 8. května 2009 pak, ještě před ukončením našeho předsednictví, byla jmenována úřednická vláda Jana Fischera. Ta měla být vypuštěna předčasnými volbami po půl roce, ale Ústavní soud si postavil hlavu, a tak Fischer "ve vypouštění" vládl téměř rok. Paroubek se odpotácel do politického propadliště, a v nové Nečasově vládě se během roku vyměnilo už sedm ministrů!

S kostkou cukru to dopadlo podobně. Evropská unie radikálně zredukovala počet našich cukrovarů. České cukrovarnictví prošlo restrukturalizací, kdy se během cca patnácti  let plochy cukrovky snížily ze 150 na 70 tisíc hektarů a počet cukrovarů klesl z 55 na 11. Místo vývozu kostkovaného cukru jsme cukr začali dovážet.

Nakonec došlo i na tu kostku. Zkuste si dneska někde v jakékoliv kavárně či restauraci hodit do kávy či čaje kostku cukru. Jednoduše ji nedostanete. Dostanete sáček, čtvereček, ruličku, jehlan či jinak zabalenou špetku krystalického cukru.

Kostka cukru je minulostí. Rozpustila se v houštinách zákonů a nařízení Evropské unie, které jsme to chtěli osladit.

My kostkou cukru, podle tvrzení Vondry, nejsme. Podle prezidenta Klause ale máme na prakticky nepřetržitá jednání  Sarkozy – Merkelová o budoucnosti Evropské unie asi takový vliv jako bzučení mouchy na dojivost krav. Že by nastávala druhá fáze – vypuštění?

Potěš nás pánbůh.

Ivan Bednář