Rašín propadl, alespoň v ČT

ak jsem si po delší době pustil večer zase „bednu.“ Po nepodařeném třídílném filmu o Husovi nás obšťastnila ČT dvoudílným filmem Rašín.

Podle kritiků se v Husovi jednalo o ambiciózní projekt České televize s rozpočtem přes 45 milionů korun, který skončil více než rozpačitě. Jako Jan Hus sice exceloval Matěj Hádek, v ostatních rovinách ale film Jiřího Svobody selhal.

Jiří Svoboda je také bývalý předseda KSČM, jenž proslul aférou, kdy ho napadl neznámý útočník v masce Veselého tanečníka. Někdejší drama mělo zřejmě vyvolat vlnu sympatií ke KSČM, ale příliš se nepovedlo. Pachatel nebyl nikdy vypátrán. Svoboda pak dlouho předsedou KSČM nebyl. Své členství v KSČM ukončil půl roku po útoku, a od té doby se spíš věnuje režírování.

Podobně jako Hus, selhává také neméně drahý dvoudílný TV film o jedné z klíčových postav počátku samostatného Československa Aloisi Rašínovi, připravený ke stému výročí vzniku Československa. Za selhání může především černobílé klišé komunistického vidění světa.

Stejně tak by totiž mohl Svoboda natočit film Šmeral v době bojů komunistů o Lidový dům, kdy se v roce 1920 odehrávaly krvavé boje mezi pravým a levým křídlem Československé sociálně demokratické strany. Nebo Fučík za německé okupace. Atp.

Omílaný příběh se vždy odehrává ve stejných kulisách. Policejní stát versus vlastenectví. Konají se konspirativní schůzky, nejlépe kavárně u kulečníku, vedou se spory s renegáty, předávají se tajné vzkazy na nádraží, hrdina hrdě vzdoruje tupým vyšetřovatelům, vede dlouhé abstraktní polemiky ve vězeňské cele. To celé rámuje milující rodinka.

Mění se jen dobové oblečení, uniformy a dopravní prostředky. Pokrok se nedá zastavit. To si ale můžeme dojít prohlédnout do Umělecko -  průmyslového muzea či Národního technického muzea. ČT by tak ušetřila na nějaké to kvalitnější dílko.

Komunisté se v poslední době rádi zmocňují naší historie a přivlastňují si různé osobnosti. Tak jako byli husité prvními komunisty a Jan Hus představitel dělnictva (to ale ještě v jeho době neexistovalo) a rolnictva, stal se i Alois Rašín loutkou, které se zmocnili. Středověcí husité byli vykládáni jako političtí a sociální revolucionáři bojující za nový společenský řád. Stali se všudypřítomným vzorem a údajné husitské tradice představovaly zaklínadlo řady politických projevů a veřejných vystoupení stranických špiček.

Dobre stě to namalovali, súdruh vojak. Ale povedztě mi, prečo má súdruh Žižka v ruke hen takú onú vyrezávanú haluzku? Veď to něbol volajakýsi kapelmajster lebo farár. Dajtě mu do ruky aspoň lahký gulomet!“říká major Haluška zvaný Terazky ve filmu Černí baroni.

Rašín, autor dodnes ceněné měnové reformy, přeneseně řečeno v komunistickém pojetí bojuje proti rakouské„zlatce“, která byla universálním platidlem v zemích Rakouska – Uherska. Stejně tak, jako je třeba dnes Euro v některých zemích Evropské unie, které komunisté považují za ďáblův nástroj. A jako se rozpadlo Rakousko Uhersko, by komunisté uvítali, kdyby se rozpadla i Evropská unie. A platilo by se rublem.

Dočkáme se toho, že v podobném duchu Svoboda jednou natočí film „Kriegl“ v dobách sovětské okupace?

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz