První bitka ve Sněmovně je za námi

Kolem vyjádření či nevyjádření důvěry Babišově vládě se ve Sněmovně strhla první bitka. Bárku hnutí ANO prudce ostřelovali Piráti. Nakonec ji ale potopil předseda Klubu poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Vláda ANO důvěru nezískala, jednání bylo odloženo.

Poté, co v Poslanecké sněmovně přednesl svůj předvolební projev Miloš Zeman, pokračovala Sněmovna v projednávání žádosti Andreje Babiš o vyslovení důvěry jeho vládě.

Vodu začala loďka ANO nabírat, když lidovci požádali o hodinovou přestávku na jednání vlastního klubu a tím umožnili zahájení jednání mandátového a imunitního výboru. Když neplánované jednání imunitního a mandátového výboru ani po hodině k ničemu nevedlo, požádal Stanjura Sněmovnu, aby své další jednání přerušila pokračovala v něm až příští úterý odpoledne. V nastalém zmatku byl Stanjurův návrh k překvapení komunistů schválen i hlasy SPD a ANO.

Opozice to považuje za první politickou porážku Andreje Babiše. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (hnutí ANO) večer na tiskové konferenci zdůraznil, že mandátový a imunitní výbor měl zasedat deset minut po skončení schůze.

„Na základě toho se začaly šířit různé informace a ve zjitřené atmosféře si poslanecké kluby začaly brát přestávky. Věcná jednání o programu a důvěře vládě nebyla možná,” zdůvodnil Vondráček proč ANO hlasovalo pro přerušení jednání.

V úterý by již mělo být jasné, jak se imunitní a mandátový výbor staví k žádosti Policie ČR vydat poslance Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání či nikoliv. Obavy lidovců, že poslanci hnutí ANO budou i nadále jednání imunitního a mandátového výboru protahovat dalšími obstrukcemi rozptýlila místopředsedkyně výboru Taťana Malá (ANO), která se svým čestným (pionýrským?) slovem zaručila (!), že do dvou hodin, kdy má začít jednání Sněmovny, stanovisko imunitního a mandátového výboru bude hotové.

Hnutí ANO totiž chce na jednání výboru povolat jako svědka bývalého policistu Jiřího Komárka. Důvodem náhlé pozvánky Komárka je podle spekulací to, že má mít kompromitační informace na policejního vyšetřovatele Pavla Nevtípila. Komárek byl ovšem odsouzen, byť zatím nepravomocně, za vynášení lživých informací a zneužití pravomoci v kauze policejního prezidenta Tomáše Tuhého.

Vyšetřovatel Čapího hnízda Nevtípil je podle Babiše (Komárka) napojen na mafii, ředitel evropského úřadu OLAF Giovanni Kessler, který došel ke stejnému závěru jako česká policie, že šlo o dotační podvod, podle Babiše (Faltýnka) lítá v korupční aféře za 1,5 mld. korun.

Háček je v tom, že Komárek je stejně nevěrohodný svědek jako je podle rozhodnutí slovenského Ústavního soudu bývalý nadporučík StB Július Šuman, který měl Andreje Babiše v roce 1980 ke spolupráci s STB naverbovat pod krycím jménem Bureš, ale u bratislavského okresního soudu všechno popřel a svědčil v Babišův prospěch.

Odsouzený (nepravomocně) Komárek po svém odchodu od policie našel útočiště u svého bývalého šéfa UOOZ Roberta Šlachty na Finanční správě, která spadala pod řízení tehdejšího ministra financí Andreje Babiše.

A údajně zkorumpovaný ředitel OLAFu Kessler? Ten v září roku 2017 na funkci generálního ředitele OLAF rezignoval, ale v souvislosti se svým jmenováním ředitelem italské celní agentury(Agenzia delle dogane e dei monopoli). Od 16. října 2017 až do budoucího jmenování nového generálního ředitele je v čele Evropského úřadu pro boj proti podvodům jako úřadující generální ředitel Nicholas Ilett.

Současný zaměstnanec finanční správy, kde mu exministr financí poskytl azyl, byl prvoinstančně odsouzen kvůli zveřejnění nepravdivé informace očerňující policejního prezidenta. To mu nijak nebránilo během soudního líčení očerňovat dál, když citoval odposlech ze Šlachtovy kauzy Beretta, údajně propojující vyšetřovatele Nevtípila s pražskými lobbisty.

Žádný důkaz ovlivňování předmětné kauzy ale nepředložil a nepotvrdili ho ani dozoroví státní zástupci. Účelu však mělo být dosaženo tím, že se podobně jako v případě policejního prezidenta vypustí do mediálního oběhu spekulace, která bude žít svým životem.

Jenomže tuto hru rozehrály tehdy pouze předem připravenéLidové noviny a Mladá fronta DNES, a nikdo další se nepřidal. A nečekaně se vynořila otázka, kdy poprvé se k této informaci dostal Andrej Babiš, hovořící o tomto údajném propojení opakovaně. Řada indicií nasvědčovala tomu, že měl zdroje v ÚOOZ dlouhodobě, což prokázaly i nahrávky s bývalým novinářem Mladé fronty DNES Markem Přibilem.

Tah s Komárkem tedy už jednou Babišovi nevyšel. Je otázka, proč ho nyní chce zopakovat?

Ivan Bednář, ivanbednar.blog.iDNES.cz