Průzkum nebo písek do očí?

Někdy má člověk zoufalý pocit, že si z něj někdo dělá srandu a přitom nemůže přijít na to, kdo. V poslední době se mi to stává čím dál častěji, pravda hlavně v okamžicích, kdy čtu noviny nebo poslouchám TV či rádio. To je i případ tzv. výzkumu veřejného mínění, který v posledních dnech zveřejnila agentura Centrum pro výzkum veřejného mínění. Podle nich je nejoblíbenějším politikem současnosti předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura, na druhém místě je předseda hnutí ANO Andrej Babiš a na bronzovém třetím herec – ministr Martin Stropnický. Budoucí premiér (dá li Miloš Zeman a Bůh) Bohuslav Sobotka skončil na čtvrtém místě.

Zvláštní na tomto průzkumu veřejného mínění je, že se v něm vůbec neobjevuje představitel KDU – ČSL. Jakoby „autoři“ výzkumu chtěli předjímat tu "správnou", budoucí koalici – ČSSD, ANO a Úsvit. Lidovci přece jen příliš zlobí svým odmítáním zrušení lustračního zákona, trvají na církevních restitucích a nechtějí Babišovi vydat ministerstvo zemědělství.

Asi se pohybuji v nějakém uzavřeném vzduchoprázdnu, ale upřímně řečeno v širokodalekém okolí neznám nikoho, kdo by v žebříčku popularity umístil Okamuru na první místo, Babiše na druhé, a Stropnického na třetí. A už vůbec ne Sobotku na čtvrté. Přijdu mezi známé a ptám se, odpovídá ten žebříček vašemu názoru? Ty ses zbláznil, klepou si na čelo, ten žvanil Okamura nejpopulárnější?!? Člověk s estébáckou minulostí, který přišel kdoví jak ke svému majetku, Babiš, ani náhodou. Vždyť ani neumí pořádně česky. Atakdále, atakdále.

Ale nejenom v mém okolí. Když se ptám známých, zdali v jejich okolí se vyskytují podobní lidé, kteří by sestavili žebříček popularity tak jako agentura CVVM, je také odpověď záporná. Ti lidé prostě neexistují, a přitom existují. Kde tedy jsou?

Inu, zdá se, že tito lidé existují jenom v seznamech agentury CVVM.

Ve zveřejněném průzkumu je skryto ještě další čertovo kopýtko. A tím je vtip, který se říkával za bolševika. Spočívá v tom, že když závodník z Eseseser (SSSR) závod prohraje, doběhl podle socialistického komentátora na pěkném druhém místě. A ten kapitalistický vítěz se umístil – předposlední.

Podle výsledků zveřejněného průzkumu umístilo na první místo Okamuru celkem  47 % lidí. Čili s nepatrnou odchylkou stejně tolik jako místopředsedkyni ODS Miroslavě Němcové, která, jak průzkum CVVM zdůrazňuje, nezískala 59%. Z toho ale vyplývá, že jí naopak považuje za nejpopulárnější 41 %, což už výzkum nezveřejnil. A výzkum již zcela utajil, že si sice Okamuru považuje 47% lidí, což ale znamená, že si ho nepovažuje 53% údajně respondentů.

Další manipulace je již věcí Teletextu ČT. Zpráva sice hovoří o popularitě politiků, nicméně titulek v headlinu Teletextu hovoří výrazně - Okamurovi věří 47%. Mezi popularitou a důvěryhodností je podle mého přece jen jistý rozdíl.

Lidově se tomu říká sypat někomu písek do očí. Nebo také vymývání mozků. Manipulace s veřejným míněním, jak je komu libo.

Činnost podobných agentur pro všelijaké výzkumy připomíná amerického aktivistu a reklamního experta Jerry Manderu. Ten si uvědomil, že běžnými prostředky nelze dosáhnout ničeho, placená reklama v médiích je příliš drahá a v podstatě nikoho nezajímá. A tak založil neziskovou agenturu Public Interest Communications. Za její podpory pak došlo ke vzniku řady hnutí, hlásících se k nejrůznějším formám přímé akce. Celosvětově působící Greenpeace nebo Earth First! místo nákladných kampaní zvolily efektní diverzní údery, které zaujaly média tak, že o nich referují zdarma.

Známe to i u nás. Jihočeské matky, Duha, Děti země, Auto“mat apod. Doplácíme na to všichni. Konec konců i Andrej Babiš se může dnes ohánět tím, že byl zvolen zcela legálně. Ale to byli ti diktátoři v minulém století také. Stačilo k tomu trochu peněz. A činnost takových agentur jako je CVVM.

Ivan Bednář