Proč nebudu volit Zemana, ani kníže

Prostě proto, že odmítám přistoupit na teorii dvou zel, z nichž jedno má být menší. Pro jedny je menší zlo Zeman, pro druhé Schwarzenberg. Jenomže zlo je pořád zlo. Přikláním se k názoru Jana Zahradila, který České pozici řekl: „oba kandidáty jsem pečlivě posuzoval a dospěl k závěru, že ani jeden z nich pro mne není přijatelný. Nechci nést odpovědnost za to, co jeden či druhý ve funkci prezidenta provede.“ Při té příležitosti jsem si vzpomněl na dřívější rozhovor Jana Zahradila v Parlamentních listech. „Vzpomeňte si na ten křik, který se rozpoutal na začátku letošního roku, když Petr Nečas a David Cameron se jako jediní nepřipojili k fiskální unii a na to, co tehdy vyváděli pánové Schwarzenberg a Kalousek,“ řekl tehdy Jan Zahradil, „a pak se nestalo vůbec nic. Nikdo nás za to nepenalizoval, nepeskoval a ustáli jsme si vlastní autonomní pozici.“

Zatímco Karel Schwarzenberg má kladný vztah především z německý mluvícím zemím (Německo, Rakousko, Švýcarsko), Miloš Zeman tíhne na východ k Rusku. Sudetské Němce označil v minulosti Zeman za „pátou kolonu Adolfa Hitlera“. Schwarzenberg zase označil Rakušany, protestující proti Temelínu „za magory, které zná.“ Zatímco Miloš Zeman je označován za „eurofederalistu“, Karel Schwarzenberg je o patro výš, je označován za „eurohujera.“

Evropu dnes ovládají levicoví socialisté v různých kabátech, a k těm měl Miloš Zeman vždy blízko. Šlechta, ke které se Karel Schwarzenberg hlásí, je svou podstatou nadnárodní, evropská unie je mu logicky bližší než národní stát. Svůj více než vstřícný postoj k Německu potvrdil Schwarzenberg prodejem Lobkovického paláce na Malé Straně, ve kterém sídlí německá ambasáda, právě Spolkové republice Německo. Bude jen otázkou času, kdy dojde k prolomení tzv. Benešových dekretů. Evropská unie sice přislíbila prezidentu Klausovi, že k tomu nikdy nedojde, nicméně výjimku, která to měla České republice zajistit, po podpisu Lisabonské smlouvy, Evropský parlament už nepotvrdil. Na straně druhé by Zeman nejspíš pronajal Hrad Lukoilu, o jehož účasti na financování jeho volební kampaně Miloš Zeman úspěšně mlží (přezdívku MLHA přidělil Zemanovi zavražděný mafián Mrázek). 

Miloš Zeman má právě velmi úzké vztahy na různé podnikatelské lobby (mafie), zejména východní provenience. Karel Schwarzenberg ale také  sám svého času neprůhledně spoluprivatizoval karlovarskou Becherovku. Prosperující likérku získala tehdy firma SALB, v níž Karel Schwarzenberg vlastnil 20 % akcií, a společnost Patria Finance se 40 % akcií.  Schwarzenberg byl v té době členem dozorčí rady Patria Finance. Často napadané rozhodnutí vlády prodat SALBu Becherovku, ač SALB v tendru nabídl až druhou nejvyšší cenu a nejhorší podnikatelský záměr, bylo tehdy zákulisně přičítáno neotřesitelné pozici hradního kancléře Schwarzenberga.

V této kauze existovaly i zvláštní souvislosti. Schwarzenberg a Zdeněk Bakala (Patria Finance) byli vždy považováni za protagonisty prohavlovského sdružení Lípa, kolem něhož se pohybovali vlivní ekonomové, byznysmeni i politikové (mj. Mlynář, Pilip, bývalý Mertlíkův náměstek na ministerstvu financí Mládek, měl k ní blízko i někdejší guvernér ČNB Tůma atd.). Třetím akcionářem SALBu byla francouzská firma Pernod Richard, které později Schwarzenberg i Patria Finance své podíly prodali.

Miloš Zeman býval kdysi zdatným konzumentem becherovky, podle vlastních slov, ji ale opustil a přešel na slivovici.

Oba prezidentští kandidáti byli členy více stran. Miloš Zeman KSČ, poté ČSSD a nyní Strany práv občanů. Karel Schwarzenberg  se zapojoval do různých havlovských ,,politicko-nepolitických“ iniciativ, jako byla již zmíněná Lípa, Dřevíčská výzva nebo Impuls 99. V senátních volbách roku 2004 kandidoval za Unii svobody a ODA, které byl jednu dobu také členem. V lednu 2007 se stal ministrem zahraničí v Topolánkově vládě za ,,Stranu zelených“. Nyní je předsedou TOP 09, ovládané Miroslavem Kalouskem.

Z jejich politické turistiky jednoznačně leze na povrch obyčejný kariérismus.

Bylo by toho jistě víc, ale rozsah tohoto blogu  je omezený. A tak se na závěr vrátím ke slovům Jana Zahradila: „každopádně ani jeden kandidát nedostane můj hlas. Důvod je jednoduchý. Poprvé od roku 1990 nemám ve volbách svého kandidáta. V minulých volbách jsem měl vždy politickou značku, kterou jsem volil – s výjimkou roku 1990, kdy to bylo Občanské fórum.“

To jsme to dopracovali, že?

Ivan Bednář