Prezident Miloš Zeman začal svojí letošní cestu po Vysočině zostra: Dnešní vedení EU, to je druhá liga, někteří možná okresní přebor, sdělil občanům a slíbil, že Číňané zachrání Žďárské strojírny.
Šílenci v Bruselu, podle Zemana, řeší sedačky na traktory a nedokáží ohlídat hranice. Řeší směrnici o výrobě vosku či směrnici o inkoustu do tiskáren (podle komisařky Věry Jourové).
Jako přesvědčený eurofederalista se tak Miloš Zeman ocitá mezi samými nulami. Panečku, kdyby vedl EU on sám. To by bylo jiný kafe. Miloš Já První. Takhle má jednu nulu zprava (Jean-Cloude Juncker), druhou nulu zleva (Martin Schulz). Známe jako označení WC (water-closet). Zbývá ještě třetí nula, evropský prezident Donald Tusk.
Ještě před třemi roky se Zeman na pražském Hradě klaněl šéfovi Evropské komise José Manuelu Barrosovi.Společně s tímto bývalým maoistou a předsedou Portugalské komunistické strany pracujících slavnostně vztyčili vlajku Evropské unie za zvuků evropské hymny, Ódy na radost Ludwiga van Beethovena. Po vztyčení vlajky Zeman podepsal za Barrosovy účasti tzv.„euroval“, tedy vznik záchranného fondu pro pomoc zemím eurozóny v krizi, a tím dovršil akt jeho ratifikace.
Zemanův předchůdce Václav Klaus připojit podpis pod Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který je doplňkem Lisabonské smlouvy, odmítal. V prosinci 2012 ho dokonce označil za„zrůdnou věc“. Má to být jeden z nástrojů pro země eurozóny ve finančních potížích jak překonat poskytováním půjček či jinými finančními operacemi ekonomickou krizi. Státy eurozóny přispějí do pokladny ESM 80 miliardami eur, na půjčky má ESM 500 miliard eur (cca 12,5 bilionu Kč). Rozhodovat se v ESM bude na základě váhy jednotlivých příspěvků. To bude znamenat, že největší přispívatel, kterým je Německo, bude moci rozhodnutí zablokovat, bude-li chtít.
ČR zatím do„eurovalu“ přispívat nemusí, to se ale po přijetí eura rázem změní. Situace se navíc může kdykoliv změnit i rozhodnutí EU.
Zeman s oblibou populisticky rýpe do některých nesmyslných opatření EU jako jsou úsporné žárovky."Jednu z nich jsem si nainstaloval na chalupě a od té doby je tam jako v márnici," řekl tehdy odvážně Barrosovi. Hahaha, to jsme se nasmáli.
Opomíjí ale (záměrně?) věci zásadní a podstatné jako je fungování Evropské unie či systém jejích vazalských smluv. Ten naopak považuje za skvělý projekt.
Prezident Václav Klaus pro podpis tzv. Lisabonské smlouvy vyžadoval výjimku (formou dodatku) z Listiny základních práv EU, která by podle něj České republice zaručila neprolomení Benešových dekretů. Požadavku ostatní členské státy vyhověly a přislíbily České republice stejnou výjimku jaká platí pro Spojené království a pro Polsko. Navíc Ústavní soud České republiky, pod předsednictvím Pavla Rychetského (Zemanův někdejší ministr) v listopadu 2009 naznačil, že prezident musí smlouvu neodkladně podepsat(!).
3. listopadu 2009 tedy prezident Václav Klaus Lisabonskou smlouvu ratifikoval. Zároveň vyjádřil ostrý nesouhlas s formou, kvalitou i obsahem rozhodnutí ústavního soudu a prohlásil, že vstoupením smlouvy v platnost„navzdory politickému názoru Ústavního soudu Česká republika přestane být suverénním státem.“
Lisabonská smlouva totiž představovala pouze drobnou kosmetickou úpravu neschválené Ústavy EU, kterou odmítly Nizozemsko a Francie v referendech. Obsah smlouvy byl během německého předsednictví v Radě v roce 2007 s ohledem na požadavky těchto dvou zemí pouze klasicky novelizován vynecháním některých ústavních znaků (vlajka, hymna, úřad evropského prezidenta apod.). Evropští politici tuto skutečnost otevřeně přiznávají.
Lisabonská smlouva zavedla při hlasování v Radě tzv. systém dvojí většiny. Pro přijetí rozhodnutí se tak musí vyslovit 55 % členských států, kteří tvoří současně 65 % obyvatel EU. Podle kritiků tak čtyři velké země EU (Německo, Francie, Itálie a Velká Británie) mohou kdykoliv rozhodnutí Rady zablokovat. Po brexitu zůstanou již jen tři velké státy, menší a malé země zůstanou po odchodu Velké Británie osamoceny.
Výjimka, která byla kdysi přislíbena Klausovi výměnou za podpis Lisabonské smlouvy, nikdy nevstoupila, na rozdíl od výjimek Velké Británie a Polska, v platnost. Zůstala jen na v kategorii nesplněných slibů EU.
Tím by se měl Miloš Zeman zabývat, ne si stěžovat, že je to u něj na chalupě jako v márnici. Nebo poměřovat evropské politiky svojí„velikostí.“ Dělat si legraci z byrokratických praktik EU nic neřeší, kromě větší či menší oblíbenosti Miloše Zemana. Ale jsou jen důsledkem. Je třeba zabývat se příčinou. A tam Zeman zcela selhává.
Ivan Bednář
ivanbednar.blog.iDNES.cz
