Povodeň Prahu neohrozí (zatím)

Vltava v Praze v neděli 2. 6. 2013 v časných ranních hodinách dosáhla druhého povodňového stupně. Na třetí, tedy nejvyšší, vystoupá odhadem kolem poledne. Praha se však zničujícího náporu vzedmuté Vltavy zatím nemusí neobávat. Pražský protipovodňový systém je totiž největší a nejsofistikovanější v celé Evropě. Například centrum města je kompletně zajištěno stěnami, nechráněny zůstanou v případě povodní pouze Karlovy lázně. Těmi ale voda protékat musí, aby se ochránil Karlův most.

V roce 1997 postihly povodně Moravu. Symbolem vodní zkázy tehdy byla obec Troubky, která leží v okrese Přerov v oblasti soutoku řek Bečvy a Moravy. V červenci 1997 zde bylo zničeno 150 domů. Zemřelo 9 lidí. Jednalo se tak o nejhůře postiženou obec.

Zkušenosti s povodněmi na Moravě vedly k tomu, že se začalo uvažovat o protipovodňové ochraně Prahy. Rozhodujícím impulsem pak byla pražská povodeň v srpnu 2002, kdy Vltava zaplavila podstatnou část pražského metra a rozsáhlá území. Rozvodněná Vltava tehdy zatopila několik čtvrtí, například téměř celý Karlín. Z rozhodnutí tehdejšího primátora Igora Němce (ODS) došlo k evakuaci desítky tisíc obyvatel. Pod vodou skončily stanice metra, část zoologické zahrady, voda poškodila řadu staveb a památek. Záplavy ve městě napáchaly škody zhruba za 27 miliard korun. Nebyla naštěstí zaznamenána jediná oběť na lidském životě.

Na podzim roku 2002 proběhly komunální volby a do čela hlavního města se dostal primátor Pavel Bém (ODS). V Radě města se usadila koalice ODS a ČSSD. Protipovodňová ochrana Prahy se stala jednou z hlavních priorit nového vedení města.

Nejprve probíhala výstavba protipovodňových hrází v centrální části města, po skončení koncepční diskuse i v některých okrajovějších částech. Došlo k razantní úpravě původních plánů. Zatímco v roce 1997 se při stanovení návrhové hladiny vycházelo z průtoku při povodni v roce 1890, tedy pro průtok Vltavy 4 030 m³  za vteřinu s bezpečnostní rezervou 30 až 50 cm, byl po srpnu 2002 projekt protipovodňových opatření zesílen a nově dimenzován na průtok Vltavy 5 300 m³  za vteřinu s bezpečnostní rezervou 30 cm.

Celkové náklady činily během osmi let téměř čtyři miliardy korun, z toho do konce roku 2006 byly vynaloženy asi 2 miliardy (pro srovnání, jen obnova metra zatopeného v roce 2002 stála asi 7 miliard). První etapy financovalo přímo město Praha, pro zbývající části město získalo částečnou podporu z příslušných evropských fondů.

Podpora státu byla zanedbatelná, v srpnu 2007 dostala Praha státní dotaci 0,6 miliardy Kč na dokončení protipovodňových opatření. Téměř veškerou tíhu nákladů vynaložených na zabezpečení Prahy nesla na svých bedrech samotná Praha.

Pokud tedy v současné době zastupující primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) svolává krizový štáb a očekává, že Vltava v Praze dosáhne dnes v poledne (NE 2. 6.) třetího povodňového stupně, může zatím být v poklidu. Hasiči od noci staví protipovodňové bariéry v pražském Radotíně, další nyní rostou v Libni, na Kampě, Zbraslavi a v Modřanech. Zátarasy se staví i v podchodech ve Stromovce. Už v pátek byla po vyhlášení prvního povodňového stupně uzavřena vrata na Čertovce. Na pomoc by měla přijít také armáda. Na třetí, tedy nejvyšší, stupeň povodňové aktivity vystoupá Vltava odhadem kolem poledne. Zatím průtok Vltavy dosahuje 1 100 m³ za vteřinu. Rezerva je tedy ještě dostatečná.

Samozřejmě, může dojít k něčemu neočekávanému a přijít nějaká nečekaná katastrofa. Nicméně je zřejmé, že předešlá správa města učinila vše, co bylo v jejich silách. Byť to média i někteří politici zpochybňují sebevíc. 

Ivan Bednář