Obyčejný Zeman Miloš porazil knížete Schwarzenberga Karla

Skončily první přímé volby prezidenta České republiky. V prvním kole se zúčastnilo 61% voličů, ve druhém kole pak o cca dvě procenta méně. I tak je možné, ve srovnání třeba s volbami do Senátu,považovat volební účast za poměrně vysokou. O necelých 10 procent porazil Miloš Zeman Karla Schwarzenberga, novým prezidentem se tedy stal „jezevec z vysočiny“,který zvítězil nad „knížetem z Orlíku a na Dřevíči.“ Že by někdo doufal, že nastane uklidnění a že dvě poloviny národa, které tyto přímé volby rozdělily, se nějakým způsobem sblíží, bude nejspíš šeredně zklamán.

První okamžiky po volbě totiž jen potvrdily to, že se v České republice na politické scéně hned tak nic nezmění. Karel Schwarzenberg neunesl tíhu své porážky a ve svém prvním vyjádření Zemanovi nejen nepoblahopřál, zato jej nepřímo obvinil ze lží a neférové kampaně. Prý nerad dává podpásovky a nesnáší pomluvy, čehož se jeho tým rozhodně nedopouštěl. Tím nepřímo řekl, že tým jeho protivníka se jich dopouštěl. To ostatně potvrdil i ve druhém prohlášení, kdy mu sice již někdo poradil, že Zemanovi musí poblahopřát, ale nicméně zopakoval, že volby podle něj rozhodla lež. I média jej prý falešně citovala a zkreslovala jeho výroky. Bude se tedy nadále ucházet o pokračování ve funkci předsedy TOP 09 a na ministerstvu zahraničí.  

Miloš Zeman sice Karlu Schwarzenbergovi poblahopřál ke „krásnému druhému místu“, a vzápětí se pustil do novinářů. Za seriozní média označil pouze ta, jejichž šéfredaktoři nevyzvali k přímé podpoře některého z kandidátů, což se v kampani nestalo. Ostatní je bulvár, jehož kameramani mlátí jeho manželku kamerou do hlavy.

Svojí tiskovku v hotelu TOP pojal Zeman jako kabaret čtvrté kategorie, často přerušovaný potleskem věrných diváků. Společně s Danielem Hůlkou si na závěr zazpívali hymnu, snad proto, aby připomněli ne zcela zdařilý pokus Karla Schwarzenberga po prvním kole. O přítomnosti Miroslava Šloufa, věren své přezdívce, dané mu kdysi zavražděným mafiánem Mrázkem /MLHA/, Zeman mlžil, když prohlásil, že ani neví, zda někde v hotelu je, protože zřejmě předtím neviděl televizní vysílání, kde redaktor ČT sdělil, že Miroslav Šlouf do TOP hotelu přijel, nechal se vyfotografovat a poté zmizel ve čtvrtém „prezidentském patře“, kam už veřejnost přístup neměla.

No nešť, každý se zachoval, jak v daném okamžiku uměl. Ale co bude dál? Kdybych byl vtipálek, řekl bych, že to bude docela dobré. Na jedné straně utichnou obavy ze Schwarzenbergových výroků o „válečném zločinci“ Edvardu Benešovi, lidé se přestanou bát o to, že by se jejich majetek v Sudetech, ocitl v ohrožení. Možná nás bude v zahraničí mírně pomlouvat, ale už to nebude mít takovou váhu, jako kdyby to dělal ve funkci prezidenta.

Miloš Zeman nás, jak se všichni obávají, potáhne směrem k Rusku. Aspoň se Američané budou muset více snažit, aby si u nás zachovali dosavadní vliv. V posledních letech, zejména za prezidentování Baracka Obamy, to vypadalo tak, že jsou si námi příliš jistí, a že se tady nemůže nic změnit. Zrušení výstavby radaru v Brdech Obamou je toho nejlepším příkladem.

Jenomže budoucnost je vždycky jiná než si člověk představuje. A tak nezbude než  být bedlivě na stráži. Hlídat kroky nového prezidenta i starého ministra zahraničí. A hlavně – věřte či nevěřte, už za necelých čtrnáct měsíců budou volby, nesrovnatelně významnější než ty nynější, volby do Poslanecké sněmovny. Především ty pak rozhodnou o směřování České republiky do budoucna. A na podzim 2014 pak neméně důležité volby komunální a do třetiny Senátu.

Pevně doufám, že budou demokratické.

Ivan Bednář