Nicolo Machiavelli] byl italský politik, filozof, diplomat, spisovatel, historik a vojenský teoretik (1469 – 1527). Nejvýznamnějším dílem tohoto politika, diplomata a spisovatele, který je považován za zakladatele politologie, je kniha Vladař. V ní dělí státy na reubliky a autokracie. Ty rozděluje podle způsobu vzniku na zděděné a nově vzniklé. Zaměřuje se především na nově vzniklé, jelikož udržet moc ve zděděných knížectví považuje, za normálních okolností, za snadné. Kniha byla napsána v roce 1513, ale vyšla až po autorově smrti roku 1532.
Kromě jiného Machiavelli ve svém díle tvrdí, že politici nejsou odrazem společnosti, ale že společnost si bere příklad od vládců: „ Národ je zrcadlem své vlády. Všechny nedostatky a hříchy v zemi jsou výsledkem její slabosti, nedbalosti nebo nepoctivosti. Jaký pán, takový lid. Lidé vždy a všude vzhlížejí nahoru a odtamtud si berou vzor.“
Jaký vzor si mohou lidé brát z politiků, kteří lžou (za všechny Miloš Zeman a jeho obviňování Ferdinanda Peroutky za články, které Peroutka nikdy nenapsal), provádějí podivné finanční machinace (původ rozsáhlého majetku nedokázal ministr financí Andrej Babiš dosud věrohodně vysvětlit) a podvádějí (podle vlastního přiznání premiér Bohuslav Sobotka si koupil byt z tzv. poslaneckých náhrad)? Či jim má být vzorem popírání vlastní minulosti (popírání spolupráce s StB Andrej Babiš), švindlování s vysokoškolskými tituly (ministr vnitra Milan Chovanec, který podle prezidenta Zemana absolvoval plzeňská práva za 9 měsíců) nebo to, že mají problémy s bezpečnostní prověrkou (ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek) atd.
Za komunistů byla„věrchuška“ nedotknutelná. Pamatuji se, jakou bouřku v tehdejší Československé televizi způsobila slova nějakého dělníka, který v reportáži z jedné fabriky řekl, že schody se vždycky zametají odshora. To snad už dneska není, můžeme kritizovat dle libosti. Ale obávám se, že je to jediné, co můžeme.
Že je společnost v jakémsi mravním rozpadu, že se mentálně vracíme zpátky do dob socialismu, je nesporné. Drobné, ale i větší krádeže na pracovištích se dějí jako na běžícím páse (pamatujete, co se říkalo? Kdo nekrade, okrádá rodinu). Stále častěji odmítáme vlastní odpovědnosti za vlastní život (pamatujete? Všechno bylo všech a zároveň ničí), v zaměstnání bují šlendrián a hospody jsou zase zaplněné řemeslníky v pracovní době (pamatujete? Lidé předstírají, že pracují a stát předstírá, že jim za to platí). Sílí volání po paternalistickém státě, který za nás tu odpovědnost převezme (pamatujete? O všechno se postará strana a vláda).
Zvláštní postavení v tomto marasmu má hlava státu. Snaha prezidenta Miloše Zemana pozvat na vzpomínkové akce k 70. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v Osvětimi hlavy čtrnácti států světa skončila naprostým diplomatickým debaklem. Zpochybňování ruské agrese na východě Ukrajiny a násilné anexe Krymu je výsměchem našim spojencům v Evropské unii i NATO. V jeho projevech se to hemží vulgárními výrazy. Časté jsou zejména jeho četné urážky novinářů a politických protivníků, ale i některé nevhodné bonmoty, které ve svých projevech často a rád používá
Možná právě proto byl při jeho návštěvě USA nejvyšším státním úředníkem, kterého náš prezident viděl, imigrační úředník na letišti.
Říkalo se, že by se prezident Zeman neměl v Moskvě ukazovat po boku severokorejského diktátora Kim Čong-una. Teď je problém opačný. Kim do Moskvy nepřijede. Že by se smrt rozsévající pastorek obával toho, aby ho neposadili vedle Miloše Zemana?
Více než 200 let po smrti Nicoly Machiavelliho francouzský diplomat Joseph de Maistre (1753-1821), který musel po Velké francouzské revoluci uprchnout ze země, přišel s opačnou úvahou, že každý národ má takovou vládu, jakou si sám zaslouží. Tento zatrpklý citát, naplněný hořkostí a kolektivním obviňováním národa, došel velké obliby právě v naší české kotlině. Bůhví proč?
Možná proto, že je snadné mu uvěřit. Smývá totiž odpovědnost z jednotlivce a přenáší ji na kolektiv (národ). Jak se také říkávalo za komunistů – lidi jsou dobrý, ale lid je prevít!
Ivan Bednář
ivanbednar.blog.iDNES.cz
