Ministryně vyhrožuje a ovlivňuje

Ve straně nebyla, ale chová se nejmíň jako Pláteník. Pro ty mladší – vedoucí tajemník OV KSČ Pláteník byl hlavní postava komunistického seriálu Okres na severu.

Šlo o stranického funkcionáře, který všechno vyřešil, lidu naslouchal, a ve svém pašalíku dbal na právo a spravedlnost. V podání Jaroslava Moučky je Pláteník vzor všech ctností. Člověk chápavý, naslouchající, ale rázně zasahující proti všem nepravostem. Nejde mu o vlastní zájmy, ale o blaho celku. Vždy odhalí, když chce někdo zneužívat svoji moc. Podobně Marie Benešová. Tak dlouho prý bojovala proti korupci, až se stala ministryní spravedlnosti.

Jedním z nástrojů, kterým komunisté nezákonně udržovali sebe u moci, bylo tajné špehování a odposlouchávání podezřelých osob. A podezřelí byli všichni, takže to mohlo postihnout kdykoliv, kohokoliv a kdekoliv. Odposlechů uměli komunisté dobře využívat – od vyhození ze zaměstnání, nepuštění dětí na vysoké školy, vězení a nezřídka i smrt.

Co z toho měla na mysli ministryně spravedlnosti (!) Marie Benešová, když poslancům pohrozila, že si některé pamatuje z odposlechů, není jasné. Není ani jasné, o jakých odposleších mluvila, zda byly pořízeny legálně či nikoliv, čeho se týkaly atd.

V americké detektivce Evana Huntera Osudný odposlech dva agenti odposlouchávají hovor manželky  jednoho z vyšetřovatelů s šéfem mafiánského gangu, se kterým měla milostný poměr, aniž by tušila, že jde o „capo di tutti capi ". V okamžiku, kdy se jejich hovor stočí na soukromá témata, nařídí jeden z agentů, aby se odposlech ihned vypnul. Povolení odposlouchávat mají totiž jen v případě, že se podezřelé osoby baví o činech, které jsou předmětem vyšetřování. Do soukromých záležitostí nikomu nic není.

Vyhrožovat v parlamentu poslancům, že si je pamatuje z odposlechů, je hodně silná káva, hodná komunistického ministra spravedlnosti. V demokratické společnosti by se jen kvůli této větě musela paní ministryně pakovat.

A už vůbec by nebylo myslitelné, aby ministryně zasahovala do vyšetřování živých případů, týkajících se podezření z korupce premiéra Babiše sdělením, že podle ní je vše v naprostém pořádku a pan premiér že jen postupoval tak, jak mu přikazuje tzv. lex Babiš.

"Pan premiér se podle toho zachoval, to znamená, že v podstatě postupoval od nabytí účinnosti zákona o střetu zájmů v souladu s tím zákonem a majetek převedl do svěřenských fondů,"řekla Benešová. "Mám za to, že učinil zadost českému právu a není co vlastně řešit,"poznamenala.

Tím se Benešová jednoznačně postavila do řady Babišových obhájců, ve které stojí na prvním místě prezident Miloš Zeman a pak za ním celá kohorta „aňáků“ vedená Jaroslavem Faltýnkem a ministryní financí Alenou Schillerovou. V duchu této„jednotné národní fronty“ se pak Benešová vyjádřila i k předběžným auditům Evropské komise, které jednoznačně prokazují, že v případě premiéra Babiš jde o bezprecedentní střet zájmů a zneužití evropských fondů. Benešová k tomu uvedla, že viděla hodně auditů a některé byly hodně špatné a musely se opravovat.

Tak ale nestranný ministr spravedlnosti postupovat nemůže, protože pak už není nestranným, ale stává se obhájcem člověka, který je důvodně podezřelý z trestné činnosti. A ten spiklenecký úsměvem, kterým Benešová svoji vyhrůžku ozdobila, už byl jen takovou malou třešničkou na dortu, určenou zasvěceným.

A může se stokrát zaklínat tím, že nikdy v komunistické straně nebyla, když se jako komunistka de facto chová.

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz