Kat, blázen a král

Nemá to lehké premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Události na politické scéně uhánějí zběsilým tempem vpřed. Jeho vláda ve snaze odvrátit nutný konflikt mezi tím, co slibovala před volbami, a tím, co se vejde či nevejde do návrhu rozpočtu na příští rok, slibuje na všechny strany. Policisté a hasiči – dostanou přidáno, důchodci – dostanou přidáno, horníci – pošleme tři čtvrtě miliardy soukromému vlastníku dolu Paskov, aby měli práci, armáda – dostane miliardy navíc, Sáblíková novou rychlobruslařskou halu … Sliby se slibují, blázni se radují.  

Zdravotnictví slibuje Sobotka valorizaci platby za státní pojištěnce, zrušení poplatků u lékaře a za recept, nezavádění poplatku v nemocnici. Zůstane jen poplatek za pohotovost. Snížit se má DPH za léky a posílit dozor státu nad toky zdravotního pojištění.

Recept je jednoduchý, až se člověk diví, že na to ty vlády předtím nepřišly. Zlepšit výběr daní a zvýšit zdanění z hazardu. To je jistě chvályhodné. Méně chvályhodné je, vzít drobné živnostníky pod krkem a těm, kteří uplatňují daňové paušály, zlikvidovat  osobní daňové slevy. Tím chce těmto parazitům, jak říká ministr průmyslu Mládek, de facto zvýšit daňové zatížení. O téměř 25 tisíc. Někteří novináři to označují za „masovou vraždu“ několika set tisíc drobných podnikatelů. Podle Babiše je to správné. Ostatně už před časem se „Ten, který maká,“ při návštěvě jihomoravského kraje vyjádřil, že „Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl.“

Za sto dní svého „vládnutí“, kromě slibů, rozdávaných na všechny strany, stihla už Sobotkova a Babišova vláda vyrobit i několik slušných skandálů.

Jenom z poslední doby: ministr školství Marcel Chládek v bossovském posedu v ministerském křesle, s doutníkem v ústech a nohama na stole (to ještě naštěstí ne) šikanuje podřízené tak, že mnozí z ministerstva utíkají. Podle MfD někteří poslanci přiznávají, že o „specifickém“ stylu ministrova jednání slyšeli celé legendy. Chládek není ovšem sám, kdo premiérovi přidělává vrásky. I dělová koule Zaorálek, řítící se po dálnici rychlostí dobrého tenisového podání, je problém.

Zcela zvláštní kapitolou jsou ministři za hnutí ANO. Užvaněný Stropnický svými neuváženými výroky málem rozložil NATO (nebo to byl lakmusový papírek?), o něco podobného se pokouší ve vězeňství ministryně Válková. A soudružka Marksová Tominová, poplatná svému příjmení, zavádějící socialistické prvky do tržního prostředí, je kapitola sama pro sebe.

Člověk by řekl, že se ANU bude lépe dařit v závětří Poslanecké sněmovny. Ale omyl.

Poslanci se smějí místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Jermanové. Nejbujarejší smích vyluzuje Miroslav Kalousek, který se doslova pase na neschopnosti místopředsedkyně řídit jednání sněmovny. Nabídl jí funkci „čestné místopředsedkyně“, ve které bude méně škodit. Jermanová se ale brání překvapivým zjištěním, že „Uřídit sněmovnu není jednoduché, protože je to živý organismus a jednací řád má spoustu úskalí.“ To už jsme tady jednou měli. Jmenovalo se to Miloslav Vlček. Měl být dočasným předsedou sněmovny, ale vydržel tam skoro celé čtyři roky. Rezignoval měsíc před vypršením svého mandátu v dubnu 2010.

Při vystoupení poslance Komárka, který netušil, zda poslanci mohou měnit Ústavu, nebo zda ji mohou měnit senátoři, nebo snad obě komory dohromady (takový „přešlap“ by ohodnotil učitel občanské výchovy známkou nedostatečně), zavládl v jednacím sále rovněž hurónský smích a Komárek raději svůj výstup předčasně ukončil. Jako bývalý humorista prý nemá rád, když se mu lidé smějí. Někdejší tvrdý kritik Andreje Babiše provedl dvojité salto vzad a stal se dnes jeho nejvýznamnějším šaškem. Když se jeho otci Valtrovi nepodařilo být  prezidentem, chce jím v budoucnosti být syn Martin.

Jakže to zpívali Voskovec s Werichem „kat, blázen a král“.

Říkáte, blázen ano, král ano, ale kde je ten kat? Zatím jen na Facebooku hnutí ANO. Už se tam objevila výzva, že „Je třeba zabít Kalouska“ či poznámky typu "Pověsit na hák hlavou dolů, aby se mu mozek zatemněl" nebo "Ono ty padesátá léta, to musela být krásná doba".

ANO, bude hůř.

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz