Miliardář Andrej Babiš vtrhnul do politiky. A nemá zrovna malý cíl. Chce vyhrát volby a stát se premiérem. A kdo ví, možná i prezidentem. Jeho vstup do politiky ale není příliš důvěrohodný. Původně přece popíral, že by do politiky chtěl. Původně také říkal, že hnutí A.N.O 2011 není politická strana, a teď už najednou jí má být.
Babiš také tvrdil, že se nestýká s politiky, až ho Bártovi špehové nachytali s tehdejším předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a pozdějším ministrem vnitra ČSSD Martinem Pecinou. Kamera ABL zachytila schůzku, která proběhla koncem května 2008 v autocentru na pražském Chodově. Pecinův úřad přitom tehdy prověřoval žádost Babiše o expanzi konglomerátu jeho firem. Podle tehdy ČT oslovených právníků bylo nestandardní už jenom místo jednání.
Babiš také tvrdil, že nemá nic společného se známým polským lobistou Jackem Spyrem. Zase vedle.
Spyra nejprve pracoval pro jeho konkurenty Mrázka a Pitra. To bylo ještě v době kauzy "pět na stole v českých". V roce 2006 ale Spyra přešel do služeb Agrofertu. Nabídku dostal od podnikatele a lobbisty Tomáše Kejly. "Mrázek byl mrtvý, Pitr už měl problémy," vysvětlil Spyra u soudu změnu zaměstnavatele. Babišovi měl Spyra pomoci získat informace kvůli arbitrážím Agrofertu a polské státní firmy PKN Orlen. Ta privatizovala Unipetrol a Agrofert měl smluvně zajištěno, že získá některé jeho části. Poláci ale od smluv odstoupili.
Věčně kverulujícímu spisovateli Viewegovi se Babiš líbí. Snahy Babiše jsou podle Viewegha velmi potřebné a odvážné. "Proto jsem tyto snahy podpořil," sdělil Viewegh ParlamentnímListům.cz.
Mně ale, podobně jako řadě jiných lidí, vrtalo hlavou, kde a jak Andrej Babiš k těm svým miliardám přišel. Tvrzení Miroslava Šloufa, že Babiš je lhář a zloděj, neberu. "Nezákonně si přišel na desítky miliard, a teď bude vystupovat jako svatý muž," rozčílil se Šlouf.
Šlouf nejspíš ví, o čem mluví. Já tomu ale nevěřím.
Tak jsem si lámal hlavu a nakonec jsem našel vysvětlení v jedné kultovní knize, jak dnes říká, šedesátých let. Literární poklesy se jmenuje. Napsal ji americký humorista Stephen Leacock.
„Jeden známý mi vykládal, jak se ocitl v Mexiku bez centíku v kapse. A tam přišel na to, že tam nemají žádné elektrárny. Tak jich pár postavil a nadělal peněz jako želez. Jiný známý zase uvízl v New Yorku dočista bez vindry. A ten přišel na to, že by tam potřebovali domy o deset pater vyšší, než co tam stavěli. Tak dva postavil a rovnou je prodal.“
Jiný milionář přišel k bohatství z vdov a sirotků. Jak, zeptal se Leacock informátora opatrně, jak je z nich vlastně dostal?
„Jednoduše je z nich vyždímal,“ zněla informátorova odpověď.
Jak jednoduché. Podle Leacocka takhle začíná spousta milionářů. Základem je přijít do města s pětníkem v kapse.
Jako správný miliardář chce Andrej Babiš sloužit lidem. I pro něj je to nejdůležitější. Prostředkem je směsice demagogie a prázdných slov. V programu A.N.O se praví, že očisty společnosti se dá dosáhnout jen „jednoznačným vítězstvím občanského hnutí složeného z důvěryhodných a nezávislých osobností České republiky v následujících parlamentních volbách, aby bylo možné prosadit zákony, které povedou k omezení dosavadního politického marasmu, zabrání rozkrádání státu...“
Nepřipomíná vám to něco? I Vít Bárta přece taky chtěl sloužit lidem, bojovat s korupcí a vymetat dinosaury.
Kéž by lidé dokázali vzít zdravý rozum do hrsti a vzpomenout si, jak a kdy taková podobná velkohubá hnutí či strany vznikaly, s jakými ušlechtilými cíli začínaly a kam jejich politika nakonec došla. Jenomže ono to, obávám se, dopadne zcela naopak. Řada lidí se zase dá nachytat a Babiš se nakonec ocitne v Poslanecké sněmovně. I když by zřejmě patřil úplně jinam.
Ivan Bednář
