Matně si na to vzpomínám. V hodinách chemie se dělal takový jednoduchý pokus, který měl prozradit, co nebylo viditelné pouhým okem. Lakmusový papírek. Takový proužek papíru napuštěný lakmusem, což je vodou ředitelné barvivo, získané z nějakých lišejníků. Je to jeden z nejstarších indikátorů, používaných na testování kyselosti. Modrý papírek se v kyselém prostředí zbarví na červeno a červený lakmus se barví v zásaditém prostředí namodro.
Teď se mi onen dávný pokus připomněl v plné síle. Miroslav Kalousek (TOP 09) svého času navrhl, aby se státní podniky a podniky s majetkovou účastí státu přesunuly z kompetence ministerstva financí do kompetence ministerstva průmyslu a obchodu či pod příslušná resortní ministerstva. Třeba Lesy České republiky pod Ministerstvo zemědělství. Nebo ČEPRO pod Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Andrej Babiš (Hnutí ANO), tak jako onen lakmusový papírek, vzteky změnil barvu. Doslova zbělal vzteky. A vytáhl na socany nejtěžší kalibr. Když chcete vyhovět Kalouskovu návrhu, tak prosím. Ale žádná koalice nebude. Domluvte si ji s Kalouskem. Brát mi moje nejmilejší hračky, to tak!
Bylo by to k smíchu, jak dokázali Sobotkovci (ČSSD) Babiše nadzvednout, kdyby nešlo o potvrzení závažného problémy, se kterým se tato koaliční vláda potýká od samého prvopočátku. Může snad existovat silnější důkaz o Babišově trvalém konfliktu zájmů, než je tento spor o případnou změnu těchto kompetencí? Já myslím, že jen těžko.
Právě tak lze jen těžko vysvětlit, že firmy Andreje Babiše nemají nějaký ekonomický prospěch z činnosti místopředsedy vlády a ministra financí, když se Babiš už jenom samotné debatě o možném přesunu tak zuřivě brání.
Stačí si připomenout staré dobré přísloví ze starého Římacui bono, které zpopularizoval Marcus Tullius Cicero. Touto frází se většinou ptáme na motiv (většinou trestného nebo jiného činu), vycházejíc ze zkušenosti, že úmyslné trestné činy jsou motivovány vlastním obohacením pachatele, získáním větší moci, vlivu, konkurenčních výhod a podobně. Komu to prospívá?
Komu ku prospěchu je správa mamutích státní firem a podniků s majetkovou účastí státu? Logicky by se přece měl Babiš zaradovat. Starosti se státními podniky a firmami s majetkovou účastí státu by zmizely, a mohl by se věnovat zlepšení výběru daní, které před volbami tak vehementně sliboval, a které se mu dva roky po volbách zoufale nedaří.
Státní úředník, včetně ministra, je člověk od přirozenosti liný. Dokáže sice měnit peníze na víno a naopak, jak o tom svědčí případ bývalého ministra a středočeského hejtmana Davida Ratha (dříve ČSSD), ale záležitostí, ze kterých nemá nějaký užitek se rád a ochotně zbavuje. A naopak prahne po postech a funkcích, které mu tento užitek přinášejí. Kalousek jednoduchým lakmusovým testem přiměl Babiše, aby přiznal pravou barvu.
Zatímco poslanci ČSSD by škodolibě byli pro debatu o navrhované změně, Babiš by to považoval za porušení koaliční smlouvy a z vlády by odešel. Obojetní lidovci debatu o převodu firem odmítají. I když by s ní souhlasili, považují ji za bezpředmětnou, protože, podle slov předsedy KDU – ČSL Bělobrádka, Babiš změnu odmítá.
Ministr financí, který se už v tichosti radoval, že schválením zákona o spotřebních daních a prodloužením daňového zvýhodnění biopaliv do roku 2020 přihraje Poslanecká sněmovna podle Miroslava Kalouska jeho Agrofertu pět miliard korun, aby teď znovu vyrazil za svoje podniky do boje.
Tygr v masně svou kořist jen tak nepustí.
Jsou ale zájmy Babišova podnikatelského impéria totožné se zájmy občanů českého státu? Já myslím, že nikoliv. Nebo se chcete dočkat toho, aby se jednání vlády odehrávala v zasedačce Babišova Agrofetu?
Ivan Bednář
ivanbednar.blog.iDNES.cz
