Sdělovací prostředky jsou plné toho, že státní zástupce Ištván požádal sněmovnu o vydání bývalého premiéra Petra Nečase k trestnímu stíhání. Kvůli jakému trestnému činu Ištván o vydání Nečase žádá, zatím není jasné. Podle médií celá věc souvisí s červnovým policejním zásahem, při kterém byla zadržena šéfka premiérova kabinetu Jana Nagyová. Podstatou žádosti je pravděpodobně podezření z neoprávněného sledování premiérovy manželky a výměna tří poslaneckých mandátů za místa v dozorčích radách státních podniků. S tou naší justicí je to podivné. Někdy je ostrá jako břitva, někdy ospale podřimuje. Jako v případě předsedy strany věci veřejné Víta Bárty.
Soudce Obvodního soudu v Praze 5 Jan Šott nedávno sdělil, že nesouhlasí s osvobozujícím verdiktem Městského soudu v Praze, který zbavil Víta Bártu obvinění z korupce. Současně soudce Šott upozornil na skutečnost, že na něj byl vyvíjen silný tlak, aby Bártu neodsoudil. Soudce Šott prý odolal. Ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi soudce poslal dopis, v němž si stěžuje na porušení trestního řádu.
Shrňme si, co Bárta za poměrně krátkou dobu svého působení na politické scéně, dokázal.
Špiclování. Někdejší ministr dopravy Vít Bárta dal v říjnu roku 2010 premiérovi Petru Nečasovi čestné slovo, že jeho bývalá detektivní agentura ABL v minulosti nesledovala politiky ODS. Později se ukázalo, že ABL politiky z Prahy 11, včetně někdejší šéfky hlavní kanceláře ODS a starostky Prahy 11 Marty Šorfové, skutečně sledovala. Následně vyplulo na povrch, že ABL také sledovala bývalé starosty Prahy 1 Petra Hejmu a Filipa Dvořáka a další komunální politiky.
Podplácení. V září 2011 se podle policejního obvinění Bárta pokusil uplatit půl milionem korun bývalou předsedkyni klubu VV Kristýnu Kočí a 170 tisíci korun také Jaroslava Škárku. Zatímco Kočí se trestnímu stíhání vyhnula, Škárka pokus o úplatek neoznámil a z obdržených peněz si koupil něco k jídlu. Bárta se pokusil hájit směšným tvrzením, že pouze dorovnával poslancům chybějící peníze, protože „byli chudí“. Soudce Jan Šott oba obviněné nejdřív odsoudil, poté je musel po rozhodnutí Městského soudu v Praze oba osvobodit.
Samolibost a opilství. V květnu 2011 se na veřejnosti objevila nahrávka, ve které na schůzi Věcí veřejných v Bártově bytě, vykládá předseda VV, že prezident Klaus ho poslouchá na slovo, že má přístup k ruskému prezidentovi Putinovi a že jeho agenti pronikli do Finančně analytického úřadu Ministerstva financí, který má sledovat podezřelé finanční operace. Později Radek John označil Bártůovy výlevy za výplod několika lahví těžkého francouzského vína.
Vydírání. V době, kdy byl Bárta ministrem dopravy, sháněl na Plzeňsku nějakou trafiku pro bývalého primátora Plzně Pavla Rödla, který se rozhodl vystoupit z ODS. Před komunálními volbami na podzim 2010 polepil Plzeň billboardy, že ODS jsou kmotři. Jenomže v komunálních volbách Věci veřejné propadly a Bárta chtěl výměnami krajských ředitelů Ředitelství silnic a dálnic získat v regionech vliv a moc. Rozhodl se vyměnit tehdejšího ředitele ŘSD Zdeňka Kuťáka právě za Rödla, ač k tomu nebyl žádný důvod. Aby toho dosáhl, pozval si předsedu plzeňské ODS Jiřího Pospíšila a jejího místopředsedu Romana Jurečka na ministerstvo dopravy, kde měli probrat koaliční záležitosti. Nakonec Bárta svůj plán změnil, protože Jiří Pospíšil jako ministr spravedlnosti se rozhodl odvolat vrchního státního zástupce v Praze Vlastimila Rampulu z funkce. To se Bártovi nehodilo. Rampulu na státním zastupitelství potřeboval. Roman Jurečko na schůzku připomněl v nedávném rozhovoru pro server Česká pozice: „Domluva měla znít takto: My (tj ODS) podržíme Rampulu, on (tj. VV) v Plzni nevymění šéfa ŘSD.“
Jiří Pospíšil se zvedl a ze schůzky odešel. Jurečka podle jeho slov Bártovi řekl, že nepřišel kšeftovat. Bárta měl reagovat: „Počkejte, pane Jurečko. Abychom si rozuměli, tady na vás máme materiály, ale jsem schopen je v Plzni mít na kohokoliv. Udělejme v Plzni holport.“
K dohodě nedošlo.Nakonec v říjnu 2011 Vlastimila Rampulu na návrh nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana odvolal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Rampula byl podezřelý z toho, že „zametal“ politicky citlivé kauzy, například Gripeny apod.).
Fízlování, podplácení, vydírání. Je svým způsobem obdivuhodné, co všechno Bárta za necelé tři roky stihl. Kdyby byl státní zástupce Ištván co k čemu, už by Bártu stíhal jako fretka. Jenomže ono nic. Že by Bárta měl něco na, jak říká, kohokoliv i v Olomouci?
Ivan Bednář
