Jistá naděje svítá

Je s podivem, že předseda vlády Bohuslav Sobotka neumí počítat. V rozhovoru pro ČT si pochvalovat, že je dobré, že v České republice ve volbách do Evropského parlamentu zvítězily tzv. proevropské strany. Pro strany, které zdůrazňovaly obranu národní suverenity, měl Sobotka jen posměšné vyjádření, že z 21 českých poslanců získaly jen tři mandáty. Myslel tím hnutí evropských lobbistů Andreje Babiše a Pavla Teličky, pak také stranu starého Rakušáka Schwarzenberga a svoji ČSSD v oddaných službách německého levičáka |Martina Schulze.

Andrej Babiš má pro svůj „proevropský“ postoj pragmatické důvody. Zkušený lobbista Telička (otázka zní, proč nebyl zkušeným lobbistou, když vyjednával nevýhodné podmínky pro české zemědělce při vstupu do EU?) bude pro svého chlebodárce Babiše jistě hlídat, aby neklesaly dotace na přimíchávání řepky do tzv. biopaliv. Přimíchávání biosložky do paliv se podle mnohých rovná zločinu, který páchají velké zemědělské podniky na občanech České republiky. Mixovaná motorová nafta ničí životní prostředí (jak zplodinami, tak devastací zemědělské půdy), škodí samotným motorům (snižuje jejich životnost), zdražuje cenu paliv. EU od podpory biopaliv začíná konečně ustupovat. Navíc počítá s tím, že by od roku 2020 zrušila všechny státní dotace na pěstování suroviny (řepky) pro výrobu biopaliv. EU rovněž snížila celkový požadovaný podíl biopaliv. To všechno by měli Babišovi poslanci v Bruselu pod vedením lobbisty Teličky změnit.

AGROFERT totiž na povinném přimíchávání biosložek do paliv vydělává stovky milionů korun ročně. Jak sám Babiš před časem uvedl, řepku pěstuje asi na 16 000 hektarech, což představuje 16,4 procenta z obhospodařované půdy Agrofertem. Vzhledem k tomu, že Babiš nyní sedí ve vládě, jen stěží se dá předpokládat, že by prošla legislativa, která by podíl biopaliv omezila. Stejně tak jen těžko mohou klesnout dotace pro zemědělce, samotný AGROFERT (a jeho dceřiné společnosti) totiž ročně inkasuje na dotacích několik miliard korun ročně. Kdyby vyschly dotace na pěstování řepky, Babišova vlajková loď AGROFERT by se ocitla na suchu.

Jsou ale Babišovy zájmy totožné se zájmy občanů České republiky? Těžko, že?

Ač to Sobotka nechce slyšet (že by po rovnátkách potřeboval i naslouchátka?), ve starých členských státech EU bodovali především nacionalisté. Zvítězit se jim podařilo ve dvou velkých zemích - Francii a Velké Británii - a maličkém Dánsku. Historický výsledek zaznamenala v tradiční baště europeismu (kde by bylo francouzské zemědělství bez evropských dotací?) Francii s 26 procenty hlasů Národní fronta (NF) Marine Le Penové, v europarlamentu by francouzští nacionalisté mohli místo současných tří poslanců mít až 25 křesel. To je o čtyři hlasy více než celá Česká republika, a o sedm hlasů víc než mají ty Sobotkovy proevropské strany. Na druhém místě skončili konzervativci, až třetí jsou vládní socialisté se 14 procenty.

Jenomže, jak je to s těmi našimi počty? K volebním urnám se v České republice dostavilo 18.2 procenta voličů, na Slovensku dokonce jen 13 procent. Téměř 82 procent voličů volby do Evropského parlamentu ignorovala či odmítla. Na Slovensku, kde už mají s eurem své zkušenosti, dokonce 87 procent. To tedy rozhodně nevypadá na výhru proevropské politiky. Ba ani ne na Klausovu „nevýhru“, kterýžto termín s oblibou Václav Klaus používal, když se mu nechtělo přiznat porážku. Nutnost proměny Evropské unie je všeobecně sdílená v celé Evropě. Jen u nás se bude Bohuslav Sobotka popelit v tradičním evropském byrokratismu. 

Evropské výsledky dávají tušit jistou naději, protože silná evropská politická hnutí se v České republice projevují s jistým zpožděním. Nicméně, navzdory tomu nás média budou dál krmit Sobotkovsko - Babišovými výroky nutnosti o evropské intergrace. Ale až se u nás vládní koalice probudí, bude už Evropa zase o hodně dál.

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz