Hlídací pes Moravec

Do svého diskusního pořadu v České televizi si pozval Václav Moravec tři debatéry. Rektora Masarykovy university v Brně Mikuláše Beka, filozofa Jana Sokola a – překvapivě – bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše.

 Měli divákům srozumitelně vyložit, jak to bude se sestavováním Babišovy vlády, a jak je to s financemi na vědu a výzkum.

Jenomže Jiří Drahoš je, jak známo, také kandidátem na prezidenta republiky, přezdívaným Želé II. Právě se ocitá v závěrečné fázi své kampaně. A tak nelze nic jiného než považovat jeho pozvání k Moravcovi za součást této jeho kampaně. Součást zajisté bezplatnou, ale velice účinnou.

Svého času Mikuláš Bek rozzlobil prezidenta Miloše Zemana, když v čase kampaně nevpustil čestného předsedu SPOZ Miloše Zemana na akademickou půdu s odůvodněním, že kdyby připustil přednášku čestného předsedy jedné politické strany, považoval by za nezbytné dát stejný prostor všem ostatním předsedům. Prezident Zeman pak po svém zvolení za to Beka nepozval na hradní oslavy 28. října.

Postoj rektora Mikuláše Beka byl správný. Pokud něco získá nikoliv svojí zásluhou jeden kandidát, v čestném souboji by to měli získat i druzí. Ale bude se tím řídit Václav Moravec?

Aby dal ve svém diskusním pořadu stejný prostor všem devíti až desíti kandidátům, kteří jsou do této chvíle známi?

A bude schopný obstarat jim podobné„užitečné křoví“ jako nyní Drahošovi v osobě známého odpůrce hlavního favorita prezidentských voleb Miloše Zemana Mikuláše Beka? A užvaněného Jana Sokola, který se sám kdysi neúspěšně o prezidentský stolec ucházel?

Aby bylo jasno, nejsem žádný stoupenec Miloše Zemana, a už vůbec ne kandidátů přicházejících z pop-světa Horáčka či Hanniga. Ani nikoho jiného. Jde mi ale o princip a o to, aby se nám Moravec drze nesmál do očí a nedělal z nás pitomce.

Veřejnoprávní televize, která má příjem z veřejných peněz (přes 7 mld. ročně) a právně definovaný rozsah a povinnosti, se díky Moravcovi zase jednou hodně vzdálila od svého hlavního poslání. Veřejnoprávní média nesmějí být zneužívána politickými stranami či nějakými zájmovými skupinami, mají být součástí nestranné demokracie.

Někdy se také říká, že by novináři měli být jakýmisi„hlídacími psy demokracie“. Ale jak známo z praxe, i kvalitní plemeno se dá špatným zacházením zmařit a nakonec se stane pro demokracii nebezpečným.

Ivan Bednář,ivanbednar.blog.iDNES.cz