Francie proti proudu

Máme s jedním kamarádem jedno společné. Když se člověk přesně neorientuje v složitých mezinárodních vztazích, považujeme za správný opak toho, co zastává a dělá Francie.

Je to možná hloupé, ale většinou to funguje. Francie si totiž zakládá na tom, že se chová jinak než jiní. Projevilo se to i v současných prezidentských volbách, kdy si Francouzi zvolili socialistu Macrona v převleku za nezávislého kandidáta. ¨

Všude se hojně připomíná, že se jedná o nejmladšího prezidenta Francie v historii, méně se už ale připomíná, že předtím než se rozhodl kandidovat na prezidenta, byl ministrem hospodářství v silně neoblíbené vládě socialisty Hollanda. V letech 2004 až 2008 pracoval jako ředitel na francouzském ministerstvu financí. Tehdy se také stal členem Socialistické strany. Bez zajímavosti není ani jeho angažmá v soukromém bankovním domě Banque Rotschild.

Když bylo zcela zřejmé, že pokud bude prezident Hollande kandidovat znovu, nedostane se ani do druhého kola, a socialisté utrpí drtivou porážku, ze strany Macron v roce 2017 vystoupil a založil„nezávislé“ hnutí En Marché! Do prezidentské kampaně pak vstoupil jako kandidát údajně nezávislý na jakékoliv politické straně.

Ve volbách skutečně socialisté utrpěli drtivou porážku, jejich kandidát  Benoit Hamon  se do druhého kola nedostal.

Prekabátěny socialista Macron už stačil pohrozit sankcemi Polsku, vyslovil se pro„otevřené dveře“ pro emigranty a uprchlíky a tvrdší postup proti zemím východní Evropy, které uprchlíky odmítají. V době, kdy se předměstí větších francouzských měst stala obávanými ghetty, kam se obává vstoupit i policie. Požaduje také „tvrdou měnovou reformu“, což přeloženo znamená přimět k zavedení Eura i ty země, které ho dosud nezavedly, tedy i ČR.

Problematické je i jeho vystupování v některých otázkách francouzské historie. Francouzskou koloniální éru v Alžírsku označil za„zločin proti lidskosti

Francie tak jde zase proti proudu. Britové, když viděli, že Evropská unie se pod šéfování fanatického federalisty Jean-Clouda Junckera nemá k žádným reformám, se rozhodli pro Brexit.

V USA byl zvolen prezidentem republikánský kandidát Trump. V Německu socialisté prohrávají zemské volby, naposled nyní ve Šlesvicku-Holštýnsku.

Francie si vybrala proevropského socialistu. Juncker se už v zahajovacím projevu na summitu na konferenci o stavu EU ve Florencii, dal slyšet, že angličina ztrácí v EU na významu a přešel na francouzštinu. Nebylo sice zřejmé, zda to myslí vážně nebo zda se jedná o nějaký vtípek, ale u Junckera také není vždy patrné, kdy je střízlivý a kdy nikoliv.

Že se z vítězství Macrona radují naši neomarxisté a sluníčkáři chápu. Ale proč i ti ostatní? Že si Francouzi zvolili menší zlo? To jsme u nás prý zvolili v prezidentské volbě taky. A jak to dopadlo!

Osobně si myslím, že to Francii nic dobrého nepřinese. A tak se budu řídit opět tím, co je uvedeno na počátku, nebudu volit tak jako volili Francouzi.

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz