Dvojčata Uran a Lithium

Česko čeká nezbytně lithiová horečka.V Krušných horách byly objeveny obrovské zásoby kovu. Lithiové baterie jsou klíčové pro rychle rostoucí oblasti průmyslu: výrobu elektromobilů, mobilních telefonů, skladování "zelené energie".

S tím vším je spojena očekávaná vyšší spotřeba lithia. Tento měkký kov je novodobý Uran.

Těžba uranu má na území ČR dlouholetou historii, jejíž počátky sahají až do 16. století. Jenomže prvního využití se uranová ruda dočkala až v polovině 19. století, kdy byla využívána k výrobě uranových barev. Ty sloužily zejména k barvení skla či porcelánu. Další zlom v těžbě uranu v Jáchymově přinesl objev Marie Curie-Sklodowské, která z tamního smolince izolovala radium. Počátkem 20. století tak započala produkce radia, které bylo následně využíváno ve zdravotnictví.

Největšího rozmachu se těžba uranu dočkala v období po druhé světové válce, kdy s rozvojem jaderné energetiky a zejména masivní produkcí nukleárních zbraní prudce vzrostla celosvětová poptávka po uranu.

České doly měly pro tehdejší Sovětský svaz strategický význam. Pro vysokou produkci však byl nutný dostatek pracovní síly. Tu bohužel často tvořili političtí vězni a odpůrci režimu, kteří končili v pracovních táborech uranových dolů. Několik desítek tisíc politických vězňů tak během 50. let bylo nuceno dobývat uranovou rudu, která byla téměř všechna určena pro vývoz do Sovětského svazu. Političtí otroci.

Zatímco za ropu dováženou z SSSR jsme museli tvrdě platit, uran dostávali sovětští komunisté takřka za hubičku. O významu českého uranu hovoří i fakt, že se naše země  navzdory své velikosti zařadila do první desítky zemí s největší produkcí uranu. Útlum přineslo až zhroucení socialismu v Čechách v roce 1989. Během pěti následující let produkce ustálila z původních 2.700 tun na zhruba 500 tunách za rok.

Dnešní zásoby lithia jsou zatraceně dobrý důvod pro to, abychom znovu upadli do sféry zájmů, dnes Ruské federace. Toho jsou si někteří nejvyšší politici dobře vědomi.

Jenomže nepíše se rok 1945. Národ, zaplať pánbůh, smýšlí jinak. Místo náročných a nepřesných (zmanipulovaných) průzkumů veřejného mínění, stačí jedno hokejové utkání s Ruskem, abychom zjistili, co si lidé myslí o bývalém okupantovi.  Navzdory tomu, že se ruští propagandisté snaží zamaskovat  komunistický imperialismus tvrzením, že nás tehdy přece okupoval Sovětský svaz, a ten že nemá s dnešním Ruskem nic společného.

Rehabilitace komunistických vůdců, která v Rusku dnes probíhá svědčí ale o pravém opaku.

Takže pozor!

Ivan Bednář,ivanbednar.blog.idnes.cz