Divný svět Věcí veřejných

„Je to divný svět, divné věci,! zpívali kdysi Voskovec s Werichem. Dost často mě v poslední době tato slova napadají. V+W měli svoji písničku laděnou sociálně. „Když je na světě třeba, pálit laciné žito v peci, aby byl dražší chleba“ pokračovali dále. Mě spíše ale tanou na mysli poměry v jedné naší politické straně. Jmenuje se Věci veřejné. Strana blondýn a podivných bytostí.

Vyprávěl se kdysi za bolševika takový vtip.

„Velká říjnová revoluce nebyla v říjnu, ale v listopadu, Lenin se nejmenoval Lenin, ale Uljanov a v zemi zítra znamená včera. „Tak je to v socialismu se vším,“ vysvětluje otec zvídavému dítěti „nic se nejmenuje tak, jak se ve skutečnosti jmenovat má.“

Členem Věcí veřejných nesmí být bývalý komunista. Ale minimálně jednoho poslance s komunistickou minulostí Véčkaři mají. Jmenuje se Stanislav Huml Je poslanec Věcí veřejných, ale není členem strany Věci veřejné.

Věci veřejné mají předsedu Radka Johna. Skutečným předseda se ale jmenuje Vít Bárta.. A Vít Bárta ve skutečnosti není Vítem Bártou, je převtělením Napoleona. Jeho inkarnace. Dobře si ho prohlédněte.

Stanislav Huml se v novinách přiznal, že ho tajní z Bártovy agentury ABL prošacovávali před jednáním poslaneckého klubu. Prý mu zabavili i notebok. Bárta ale o ničem neví. Jak by také mohl, když fízlovskou agenturu ABL nevlastní Bárta, ale Bárta. Jeho bratr.

Komunista proti Napoleonovi. Historie se otřásá smíchem.To je legrace, co?

Někteří členové Věcí veřejných mluví o totalitních praktikách a diktátorském chování Víta Bárty. Například jeho manželka Kateřina Klasnová. Další se přidávají. Bárta ale považuje svoji stranu ze nejmravnější ze všech ostatních politických stran. Jeho nejvěrnější spojenec ve straně Michal Babák pracuje podle vlastních slov „osmnáct hodin denně.“ Napoleon prý spal denně jen pět hodin. To má spojenec Babák na spánek o hodinu víc. Nesmí ale ztrácet čas jídlem a jinými činnostmi.

Ministrem nejmravnější ze všech mravných stran je jistý Kamil Jankovský. Před tím byl členem  ODA (1991), v roce 2002 se stal členem Evropských demokratů. Samá nejmravnější strana. Jedna víc než druhá. Realista by řekl „politický turista.“ Véčkařský entuziasta označí Jankovského za hledače pravdy a mravnosti.

Jenomže pan Jankovský před nástupem do ministerské  funkce byl jednatelem a předsedou představenstva (a také spoluvlastníkem) firmy Phar-service, která působí ve farmaceutickém, chemickém a potravinářském průmyslu. Zabývá se rovněž správou a údržbou nemovitostí, poradenskou činností, zprostředkováním nákupu a prodeje pozemků, hostinskou a nekonečně dlouhou řadou dalších činností.

13. července loňského roku usedl Kamil Jankovský do křesla ministra pro místní rozvoj. Ministra ministerstva, které se původně mělo rušit. Leč, nezrušilo se. Zato se začaly dít mravné věci.

Za stavební práce při výstavbě hybridního operačního sálu inkasovala Jankovského firma Phar-servis dvacet milionů korun. Smlouvu podepsal Jankovský den poté, co se stal ministrem. Prý to byla pouze shoda okolností.

Shodou okolností předal týž den firmu svému synovi. A od té doby prý s ní nemá nic společného. Se synem má nebo nemá? Hádejte třikrát!

Na začátku letošního roku, tedy půl roku poté, co se stal Jankovský ministrem, dostala firma Phar Service zakázku na údržbářské práce v IKEM. Do konce roku 2014 si vydělá až 40 milionů korun ročně.

Dobrý, ne?

Další zakázku za osm milionů korun na stavební úpravy získala firma firma Phar Service ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Miliony skáčí sem tam jako opice. Je to ale jen shoda okolností.

Jak říkám, divný svět, divné věci.

Ivan Bednář