Co nahrává dnešním komunistům

Vítězný únor bylo pojmenování komunistického puče v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948. Jednalo se o přechod od vnějškové demokracie k otevřené totalitě a definitivnímu připojení k sovětskému mocenskému bloku

Znamenal také počátek útlaku obyvatelstva, příčinu ekonomického úpadku a vzedmutí dvou velkých emigračních vln obyvatelstva.

V době totality byl 25. únor slaven jako významný den, ale členové Komunistické strany Čech a Moravy ho slaví dodnes. Připomínají si časy, kdy komunistická strana vyslala do ulic hordy vyzbrojených milicionářů, aby vzaly moc do svých rukou a slavnostně ji pak svěřily komunistické straně. Jak to vypadalo, všichni víme. Likvidace soukromého vlastnictví, vyhánění lidí, zmanipulované soudní procesy, justiční vraždy a násilí, a nakonec vojenská okupace Sovětskou armádou.

Stát je základní instituce, disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony. Tzn. pravidla, kterými by se měli všichni řídit. Puč neboli převrat je svržení legitimní vlády, pučisté se, tak jako komunisté v únoru 1948, zmocní výkonné moci a podřídí si jak zákonodárnou, tak posléze i soudní moc.

Puči obvykle předchází určitá státní krize, chaos, či rozdrobení státu. V únoru 1948 se Gottwald snadno zbavil nepohodlných ministrů. V okamžiku chaosu stáli proti sobě silný neomalenec jako předseda vlády a slabý prezident.

Dnešní situace je v obráceném gardu. Stojí proti sobě silný neomalenec na Hradě a slabý předseda vlády ve Strakově akademii. Bohuslav Sobotka pokračuje v tradici slabých premiérů, jako byl svého času Vladimír Špidla či Petr Nečas.

O tom, že je stát v jistém stupni chaosu máme dost příkladů. O rozklad se kupodivu značnou měrou zasluhuje samotný stát, respektive instituce jím zřízené. Národní galerie odmítá respektovat rozsudek soudu a nevydá obraz Madony z Veveří. Farnost Veverská Bítýška se obrací na exekutora. Hlavní město odmítá proplatit firmám faktury za více než jednu miliardu korun, prostě proto, že se mu to zdá moc. Firmy podávají na Prahu žalobu. Nejvyšší soud se odmítá řídit nálezy Ústavního soudu. A konečně, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, tedy nejvyššího zákonodárného sboru, s klidem prohlásí, že vědomě porušila jednací řád, protože se jí, respektive politickému hnutí, to v danou chvíli hodilo.

Právní stát, kterým se všichni tak rádi ohánějí, totiž nevzniká jen schválením všeobecně přijatelných zákonů. Musí také existovat všeobecná vůle se takovými zákony řídit a jejich existenci nezneužívat.  Jak vidno, taková vůle v České republice chybí.

To pochopitelně nahrává dnešním komunistům. Komunisté přece vždycky nejraději ze všeho něco bořili. Na troskách světa pak chtěli vybudovat nový, lepší společenský řád. Zvrácená logika vůdce světového komunismu Mao – ce tunga -nebojme se světové války, nás Číňanů je mnoho a po skončené válce nás zůstane nejvíc a potom na troskách tohoto zvrhle zvráceného kapitalistického systému vybudujeme spravedlivou společnost.

Dovolím si opravit dětské říkadlo:sliby se slibujou, komunisti se radujou. A to je po dvaceti pěti létech budování demokratického státu smutné zjištění.

Když Ronald Reagan vstupoval v lednu roku 1981 do úřadu prezidenta Spojených států amerických, pronesl tato slova:„Občas nás svádí myšlenka, že naše společnost je tak složitá, že se sama o sebe nedokáže postarat, že by snad vláda nějaké elitní skupiny byla lepší než vláda lidu a pro  lidi.“

Mějme jeho varování na paměti.

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz