Chceme kozla zahradníkem?

Člověk 21. století se na své středověké předky dívá trochu s despektem. Má se za to, že jsme dnes mnohem vyspělejší, vyvinutější, svobodnější. Jak se zdá, není to tak zcela pravda. Nedávno v Českém rozhlase renomovaný historik Vlastimil Vondruška u příležitosti vydání jeho knihy Král básník o Václavu II., která je závěrečným dílem jeho čtyřdílné Přemyslovské epopeji, prohlásil, že paradoxně byl středověký člověk svobodnější, než jsme my dnes. Na otázku redaktorky Lucie Výborné zda, byl člověk ve středověku svobodnější než dnešní, odpověděl celkem srozumitelně, že ano.

Za svoji míru svobody ale také, podle Vondrušky, středověký člověk nesl plnou odpovědnost. Zjednodušeně řečeno, nikdo středověkému sedlákovi nepřikazoval, co má zasadit, kolik chemických hnojiv má použít, kdy má sklidit a jak úrodu skladovat či proměnit v biopalivo nebo biomasu. Ale když středověký sedlák špatně zasel, přišla neúroda, a on na to doplatil hladomorem, nezřídka i vlastní smrtí. Za svá rozhodnutí se nemohl nijak schovávat.

Dnes, když se udělá špatné rozhodnutí a ten který projekt spolyká několik miliard korun, a poté celý vybouchne, nic se prakticky neděje. Slavná Drábkova a Kalouskova sKarta nás stála téměř 500 milionů korun, a není to tak dávno, co prezident Zeman podepsal dekret o jejím zrušení. Člověk či stát dnešní v případě neúspěchu jen natáhne ruku a vezme si půjčku. Nebo požádá o příspěvek Evropskou unii. Zkrátka někdo to zaplatí, on sám žádnou odpovědnost nenese.

Za to, ale platíme svazující daň ve formě nejrůznějších předpisů, nařízení, příkazů a zákazů, omezujících naši vlastní svobodu. Ve velkém pak, podle Václava Klause, dochází k přílišným regulacím ze strany EU, odnímání suverenity z národních vlád, rozmělňování odpovědnosti a ztráta politických stran, cokoliv prosadit. V malém k zavádění neustálých nových předpisů, omezení, nařízení. Ubíjející vyplňování zbytečných blanketů, věčné vyměňování průkazů, ale i zvyšování daní a permanentní zadlužování.

Svoboda a odpovědnost jdou vždy ruku v ruce. Sociálně demokratická strana zbavuje člověka odpovědnosti, ale tím i svobody. O nic se nestarej, občane, o všechno se postará rozkošatělý stát. Cenou je trvalé zadlužování a zvyšování daní.

Občanská demokratická strana naopak říká, jsi svobodný, občane, ale za svůj život neseš odpovědnost. Pomoc státu bude minimální. Odměnou za to by mělo být snižování daní a zadlužení, malý stát.

Jednou z mála svobod, kterou ovšem středověký člověk neměl, jsou volby. V nich by měl člověk rozhodovat, pro jakou z uvedených dvou alternativ se rozhodl. Jenomže ono tomu tak není. Politická scéna je zaplevelena desítkami stran, které žádnou zásadní alternativu nemají, jen opakují bezobsažná hesla a líbivé proklamace. Volte nás, nebudeme krást. Volte nás, budeme pracovat. Volte nás, nejsme politici!!! Maskoti v čele se střídají. Schwarzenberg, John, Stropnický. Za bukem ale číhají skuteční loutkáři. Kalousek, Bárta, Babiš.

Je ovšem otázka, zda pod obrovským tlakem médií, která patří jednomu z kandidátů, a pod obrovským tlakem stamilionů, které tento kandidát do voleb investuje, je to ještě otázka svobodné volby.

Ten kandidát se jmenuje Andrej Babiš. Dobře sledujme, co ten člověk s pochybnou minulostí vlastně dělá? Je takový altruista, za jakého se vydává? Máme za jeho slibem snížit DPH u potravin na 5% vidět jeho boj za chudší voliče nebo jeho boj za zvýšení prodeje komodit, jejichž je zdaleka největším producentem v zemi?

Jeden z nejbližších spolupracovníků, když ještě nebyl jeho nejbližším spolupracovníkem, Martin Komárek, kdysi shrnul důvody proč nevěřit Babišovi. Jednak to je skutečnost, že Babiš, který hovoří o tom, že české podnikatelské prostředí je Palermo, je sám prototypem propojení kartelu podnikatelů a politiků, tak jak jej svého času předváděl upřímný Standa Gross.  Babiš sice tvrdí, že bez korupce se tu nedá uzavřít takřka žádný obchod, ale sám uzavírá obchody za stamiliony. Je tedy taková výjimka, nebo taky občas něco „šoupne“ těm, co rádi berou, a které kritizuje? Komárek tehdy připomněl Babišovi, že člověk, který zná byznys i politiku jako Babiš by neměl tlachat jako nějaký Pepa Tvaroh z hospody, neměl by se omezovat jen na nepodložené plky a hospodské rozhořčení.

Dodejme jen, že Babišovi nejde jen o obchody za stamiliony, ale především také o dotace státu a Evropské unie za miliardy. Chceme skutečně „svobodně“ volit kozla zahradníkem?

Ivan Bednář