Čeká ČSSD osud někdejší Národní strany?

Česká strana sociálně demokratická chystá svůj volební sjezd, který se má konat v březnu tohoto roku. Proti sobě stojí dva vyhranění kandidáti – Bohuslav Sobotka a Michal Hašek. Dvě kandidáti, představující dva světy. Zatímco Bohuslav Sobotka byl v minulosti místopředsedou ČSSD za Grosse i Paroubka, Za Špidly vstoupil do vlády. Michal Hašek se prezentuje jako tzv. nová tvář.

Zatímco Sobotka jako někdejší místopředseda vlády a ministr financí, stál za řadou afér sociální demokracie i svých osobních (financování koupě bytu z poslaneckých náhrad), Hašek, jako hejtman jihomoravského kraje, má zatím minulost relativně bez poskvrny.

Nejdůležitější je rozdíl jejich politických postojů. Zatímco Sobotka představuje tzv. vulgárními paroubkovské jádro (nulová tolerance). Hašek by byl k jednání s ostatními politickými stranami ochotnější.

Situace v mnohém připomíná podobnou politickou situaci před téměř 150 lety za stařičkého Rakouska. Tehdy se v Národní straně (první politickou stranou v českých zemích, která vznikla v roce 1848) vytvořila také dvě přibližně stejně silná politická křídla.

V roce 1863 zahájili čeští politici  tzv. pasivní rezistenci, kdy se poslanci do té doby jednotné Národní strany kvůli německé převaze nezúčastňovali zasedání říšské rady a sněmů. Následně pak došlo k polarizaci české politické scény. Proti zastáncům pasivní rezistence, označovaných jako Staročeši (Palacký, Rieger), stála nově skupina politiků, označovaná jako Mladočeši (Grégr, Sladkovský). Jádrem sporu byl právě názor na pasivní resistenci, praktikovanou Staročechy.

V 70. letech pasivní opozice (čeští politici nemají žádný vliv v politice, tato politika nepřináší žádné výsledky a proto mnozí politikové pasivní opozici odmítají) pokračovala, a tak se nakonec roku 1874 Mladočeši od Staročechů oddělili a založili vlastní Národní stranu Svobodomyslnou.

Po odštěpení Mladočechů rychle ztratila Národní strana svůj politický vliv.

Ale ani Mladočechy nečekali veselé roky. Po vypuknutí 1. světové války byli Karel Kramář a Alois Rašín a další zatčeni a ve vykonstruovaném procesu odsouzeni k smrti (později byli omilostněni).

V únoru 1918 se pak Národní strana svobodomyslná sloučila s Českou stranou státoprávně pokrokovou (hlavním představitelem V. Dyk) a velkou částí České strany pokrokové (jejím hlavním představitelem byl T.G. Masaryk).

Nová strana dostala název Česká státoprávní demokracie.

ČSSD, byť v jiné pozici, stojí před podobným rozhodnutím. Buď se se Sobotkou propadne do politického zapomnění, nebo bude s Haškem směřovat ke sbližování s některou jinou politickou stranou.

Navzdory své pravicové rétorice se nabízejí Věci veřejné. Bohuslav Sobotka ale stranu varoval před spojenectvím s Věcmi veřejnými a vyzval k cestě "radikální opozice". Michal Hašek se zatím nevyjádřil.

Tak uvidíme.

Ivan Bednář