Opravdu je čistota půl zdraví?

Jsme civilizace posedlá hygienou. Naše posedlost se soustředí zejména na stravování. Jsme vystrašení zprávami z médií o různých zkažených masech, co si lidé koupili a pak dostali průjem, horečku nebo vyrážku. Téměř nikdo se nepídí po tom, proč z padesáti lidí, kteří si koupili to "zkažené" maso, mělo problémy jen pět nebo deset. Nebo proč ze sta dětí ve školce dostanou spálu jen dvě - přitom je to nemoc, kterou je považována za nesmírně nakažlivou. Použije se zaklínadlo zvané imunita.

Imunita je něco, co má každé jinak velké/silné, ale obecně se vlastně neví proč. Někdo na první pohled obrovský a silný může trpět strašnými problémy s imunitou a naopak člověk, který je na pohled malý a křehký, nemá problémy téměř žádné.

Anebo si vezměme třeba porodnici. Byla jsem tam dvakrát, tak jsem si dobře všimla, že se tam vytírá podlaha několikrát denně. Veškeré náčiní se sterilizuje, sestry jsou očkovány, děti jsou očkovány, matky jsou očkovány. Ale proč tolik porodů dopadne tak, že se musí matka rozřezat a dítě vyndat? Když dlouhá staletí před nemocnicemi rodily miliony matek doma a jejich děti to přežily? Přece kdyby to bylo hygienou, nemohl by přežít nikdo a lidstvo by tu už dávno nebylo.

Také se ovšem tvrdívá, že lidé, co žijí přírodním životem, jsou zdravější. Jenže mnoho lidí, kteří se v zápalu touhy po životě na venkově přestěhovalo, trpí úplně stejnými problémy jako lidé ve městě. Jejich děti musí držet bezlepkové diety, trpí alergiemi na všechno možné, horečkami, záněty, angínami atd. Přitom dýchají čistší vzduch, mají třeba k dispozci víc potravin z vlastní zahrádky a od ekozemědělců než jiné děti. Logicky by přece neměly být nemocné vůbec. A přesto jsou. Jakto?

Někteří lidé si tuhle otázku položili a napadlo je, že to bude nějak souviset s tím, jak se ke svým dětem chovají. Všimli si, že jejich dítě začalo krvácet z nosu brzy poté, co ho nutili do jídla nebo mu dali na zadek. Nebo že začalo koktat poté, co ho nutili přeučit se z leváka na praváka. Případně že se u něj objevily alergie poté, co mu zakazovali jíst maso, sladkosti, či jiné jídlo, na které mělo chuť...

Nebo pozorovali sebe a reakce svého těla a zjistili, že jednu zimu - ač byla třeskutá - nemocní nebyli a tu druhou strašně. Co bylo tu další zimu jinak, zeptali se? Tu zimu jim zemřela babička a oni velmi truchlili. Co kdyby tohle byla ta příčina? V psychice? V mysli? Co kdyby?

Né, to přece není možné. To jsou přece všechno bakterie, viry, roztoči a bůhvíco pořád lítá ve vzduchu. Musíme se bránit. Vyčistit záchod Domestosem, vyvonět dům voňavkou strčenou do zásuvky, zavivážovat všechno do měkka, zabalit všechno jídlo do igelitových fólií a nesahat na něj špinavýma rukama... A tak člověk čistí dům, byt, myje se třikrát denně, pere a vysává pětkrát týdně. Až z toho vznikne obsese, s níž začne terorizovat celou rodinu.

V extrémní podobě se tomu mezi psychiatry říká obsedantně kompulzivní porucha. V mírné podobě se tomu neříká bohužel nijak, ale jsem přesvědčená že tím trpí nejméně 40% dnešní západní společnosti. Doufám, že jsem to číslo přehnala.

Největší mediální autoritou po vládě bývá hlavní hygienik. Možná mu věří i více lidí než té vládě...

Já ale tvrdím, že čistit bychom v první řadě měli svou MYSL. Záměrně neříkám mozek, protože pro mě je mozek jen malá část komplexu zvaného mysl, energie a tělo.

Měli bychom se ptát, proč je naše společnost tak drsná a přísná. Proč si musíme neustále hledat důvody k rozčilení? Proč se k sobě navzájem nechováme co nejslušněji? V souladu s heslem ´Co sám nerad, nečiň jinému´?

Určitě to jde. Zkusila jsem to opravdu programově a funguje to. Když na mě náhodou přijde ještě touha se rozčílit, snažím se to vykřičet jen do volného prostoru. Nevracet to konkrétní osobě. Pro někoho i takovýhle na první pohled drobný krok je skok, který nemá obdoby.

Zkuste to také - za zkoušku nic nedáte. Stojí to jen mírné úsilí a výsledky jsou opravdu překvapivé :-)