Zvonek. Zvoní, jako kdyby hořelo. Mám ruce od těsta na cukroví, kouknu na manžela, ten jde otevřít. Slyším sousedku až do kuchyně: „Ahoj Bikešovi, báb spoustu dovidek, bůžu dál?“ Kýchne, vysmrká se a hrne se dovnitř.
„Ahoj Stáňo, ty seš nemocná?“ Vítám ji starostlivě od trouby. Ne, že bych jí to přála, ale rozhodně nechci, aby se s námi o tuhle protivnou podzimní virózu bratrsky podělila.
V obličeji je celá rudá, nevím, jestli od horečky nebo od přetlaku drbů, které ze sebe chce u nás vysypat. Brání se: „Debojte se, udělala seb si test, covid debáb, jsem jed dorbáldě dastydlá.“ (Jestli to nemůžete přečíst, tak sory, my jí taky skoro nerozuměli.)
Koukneme se s manželem rozpačitě na sebe, zdraví je jedna věc, sousedské vztahy druhá. Stáňa to bere jako pobídku, sedne si ke kuchyňskému stolu a spustí: „Bladá Birka od Redáty bá dovýho chlapa a představte si, že …blablabla... Je dvakrát rozvedenej a ...blablabla... a taky dejdovější auťák, do, takovej ted, však vy víte kterej. Blablabla...“
Manžel bere do ruky mobil a jde až k televizi, aby bylo slyšet, co říká on, ale aby bedna přeřvala zvuky z telefonu. Vyťuká číslo, chvilku čeká a pak mluví. Hodně nahlas: „Dobrý den, tady Petr Mikeš. Dneska dopoledne jsem měl v práci kontakt s kolegou, u kterého se odpoledne prokázal covid. Jsem sice očkovaný, ale rád bych si nechal udělat PCR test. Můžu se, prosím...“ Následuje pauza, jako by mu někdo na druhé straně skočil do řeči. „Ano, děkuji, přijdu tam. Na shledanou.“ Manžel odloží mobil a něco si zapíše na kousek papíru.
„To jste bi debohli říct robnou, že to báte doba?!?“ Sousedka zrudne ještě víc, naposledy se hlučně vysmrká a vystřelí ze dveří, schody nahoru bere po dvou, jako kdyby jí za zadkem hořela koudel.
Na chvilku se vyděsím, pak na mě manžel spiklenecky mrkne a mně dojde, že ve skutečnosti nikam nevolal, mobil ani neodemknul. Smějeme se, větráme průvanem. Náš starý kocour Mikeš se zvedá z pelechu, otráveně trhne packou a odchází do koupelny, tam je teplo.
Jestli se zrovna tahle sousedka urazila, tak asi žádná škoda.
