Změňme své postoje a rituály.
Mění se i kvalita a nároky na mezilidské vztahy; v předrouškovém období jsme si viděli to tváře a sledovali mimiku při rozhovoru, nyní si vidíme do očí a ty mnoho prozrazují.
Naše nitro je křehké, snadno zranitelné a když se setkáme s nevděčností, nevěrností a nepochopením, nenávistí, nespravedlivou žárlivostí, s ještě nespravedlivějšími soudy o tom, co si vlastně myslíme a neřekli nahlas. Cítíme vnitřní bolest a toužíme ji vyvážit odvetou proti narušiteli. Tím narušitelem může být kdokoli z našeho bezprostředního okolí, bohužel i ti nejbližší od nichž to nejméně čekáme. Jsme uzavřeni v kruhu stereotypu a zatím jsme nezkoušeli, jestli to jde taky jinak.
Ve chvíli nečekaného útoku nepřemýšlíme o momentálních pocitech toho druhého a neklademe si otázku, proč útočí, vždyť jsem nic zvláštního neudělal/a. Co tím vlastně sleduje, snad není příčinou nějaká chyba v komunikaci. Útočník slovy rozbíjí náš stereotyp a navyklou harmonii, vnitřní jistotu, že se nic neděje a v čem je vlastně problém. Byli jsme zvyklí na to „co na srdci to jazyku“ a nevážili jsme slova. Většinou se to odbylo mávnutím ruky. Ale i ten druhý prožívá stejnou situaci a snaží se též bránit negativním pocitům. Když si to uvědomíme, můžeme se omluvit, ospravedlnit se vnitřním napětím a snažit se vysvětlit své chování, ale můžeme být odmítnuti a krize ve vztahu se fatálně prohlubuje. Z čeho vznikla? Z pocitu, že se děje obecně něco, co nelze rychle promyslet a reagovat nekonfliktně, reagovat vůbec a utéci z toho, protože je to nějak nezvládnutelné.
Ale, i když jsme mohli být příčinou sporu, chceme zpět jejich úsměv, pozornost, lásku a důvěru jako dřív. Kolik slibných vztahů nečekaně rozbije nedůvěra nebo nadměrná sebedůvěra, nepochopení anebo agresivně vedená komunikace jako reakce, která má povahu odvety. To slovní kamenování se v podstatě neliší od reálného kamenování. Navyklé reakce provázené slovy (říkáme tomu itálie), která bychom už v tom momentě rádi vzali zpátky. Ale je pozdě; uražený, potupený člověk cítí v takové situaci něco podobného, jako my. Bolest, tíhu a stres.
„Nemá už žádnou cenu dál pokračovat v takovém ovzduší, není to dobré ani pro mne, ani pro tebe, už nechci s tebou dál pokračovat, pokud se nezměníš.“ Tak to je ultimátum, které nemělo být vysloveno, protože i při nejlepší vůli se člověk nezbaví svých obvyklých a nepromyšlených reakcí, které se rozplynuly v přesvědčení, že za chvíli bude zase dobře, což byl příslib pokračování už zajetého vztahu v kolejích. Ale je třeba vystoupit z kruhu, který se uzavírá z obavy, že ho nelze zvětšit, aby se do něho vešlo to, co bylo, na co jsme zvyklí a současné bylo možné přijmout to, co si žádá existenčně doba.
Čas se rychle míjí, to, co jsme považovali za vědění, na němž jsme stavěli navyklé řešení. Ale to nebylo vědění, jen mechanické shromažďování informací. Není to naše poznání, ale poznání vnějšího prostředí, které nemusí už mít univerzální platnost. Je znepokojivé, že dosavadní jistotu, že dokážeme něco vytvořit jak jsme se to naučili ve škole a praxi a ceníme si toho, ale nyní to může ještě lépe udělat moderní technologie. Jakékoliv kombinování není tvorba. Každý z nás má omezený repertoár obvyklých postojů a vnitřních stavů. Novinář, komentátor, výtvarník, politolog, filosof. přednášející profesor spisovatel má svůj vlastní styl; ale to není styl, ale omezení. Je třeba opustit ten styl, neboť ať se snaží umělecky či vědecky zasáhnout současnou dobu, nebude to o reálném životě, ale o uzavřeném kruhu osobního stylu, ale je třeba vstoupit do reálného světa a mluvit o něm, učit o něm, ztvárňovat ho slovem či obrazem, hudbou, či novým vhledem do reality a její vstup do budoucnosti, protože to je ten vítr, který je třeba vpustit dovnitř stereotypu a pořádně vyvětrat zašlou vůni parfémů, vsáklých do zdí domova, zhodnotit smysl našich nudných denních rituálů a přerovnat knihovnu starých příběhů, kterým už ti co přijdou neporozumí. Zůstanou nám písně, které jsme si už dlouho společně nezpívali.
Irena Aghová
Kam všichni odešli?
Zrovna včera, když jsem otevřela okno do mezibloku jsem si najednou uvědomila, že je tu náhle prázdno a dřív jsem to tak nevnímala. – kam všichni odešli?
Irena Aghová
Euripides. Hippolitos.
Tragédie Hippolitos se hrála v Athénách za archonátu Epaminonda, čtvrtý rok Příběh Hippolyta je spojen se jménem Faidra. Byl několikrát zpracován: 1) jako Euripidova tragedie Hippolitos v roce 428 př. n.l.; 2) Senecova tragedie
Irena Aghová
Povídka. Cesta k šípkovému keři.
Šli jsme okolo potoka. Kolem se rozprostíraly louky a pole a už z dálky voněly lesy. Drželi jsme se za ruce a nepromluvili jsme spolu už od té chvíle, co jsme ve vsi zaparkovali na parkovišti auto . Psáno v ich formě
Irena Aghová
Amnézie. Povídka je psána v ich – formě
Jak člověk zapomíná na minulost, tak se mu najednou vrací a s ní i úvaha to, co mělo nebo nemělo být
Irena Aghová
Povídka: Osamělý muž
I. „Já za to nemůžu,“ řekla drobná starší paní, když byla dotázána policistou, který byl pověřen vyšetřit smrt pana Hanáka včetně vyloupení jeho bytu druhou noc po jeho odvozu z domu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Jestli Rusko prolomí frontu, můžeme na Ukrajinu vyslat vojáky, zopakoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek...
Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek
V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...
POLITICKÝ DIÁŘ: O falešné hře Evropana Fialy a štoku navíc
Premium O tom, jak se za deset let změnil názor Petra Fialy na Evropskou unii či o debatě k důchodové...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, policie ničí barikády a zatýká
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Pronájem bytu 2+1 55 m2, Vracov
Vracov, okres Hodonín
12 000 Kč/měsíc
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016