V naší zemi byly otevřeny soukromé vzdělávací ústavy, které produkují manažery a jiné odborníky v různých oborech. Tito lidé, kteří většinou již prošli vysokoškolským vzděláváním, si zvyšují kvalifikaci v oborech finančnictví, ekonomie, evropského práva apod. Většinou pracují v bankách, pojišťovnách a jiných ústavech, které spolupracují ze zahraničními subjekty. Takže například ekonom může dosahovat takového vzdělávání i v rozšířených oborech, které soukromé školy nabízejí a uplatnit se na trhu práce tam, kde je takové vzdělání žádáno. Jsou tyto soukromé školy dnes konkurencí státním (veřejným) vysokým školám a konkurují tito absoloventi lidem, kteří procházejí univerzitním vzděláním státních škol?
Je tu mnoho soukromých vzdělávacích ústavů
V naší republice je mnoho soukromých vzdělávacích ústavů, které mají povoleno vydávat tituly za jméno. Jsou většinou zaměřeny na manažerskou činnost, ale také na další odborné činnosti. Takové vzdělávání člověk volí také po absolvování vysoké školy. Jsou postaveny na britském nebo americkém manažerském studijním programu a ten je nejen rozsáhlý, ale také velmi náročný. Samozřejmě, že strategie takových programů je odlišná od českého veřejného vzdělávacího prostředí a klade na člověka vysoké nároky i později v praxi. Určitě je pak patrný rozdíl v komunikaci na pracovištích i kladení nároků na zaměstnance od takového manažera, který takovou vzdělávací masáží prošel. Nicméně absolventy těchto vzdělávacích institucí velmi obdivuji a přeji jim, aby došli i ve své praxi k naplnění svých ambicí a využití znalostí, kterých nabyli.
Jak dál ve vzdělávací strategii v ČR
Myslím, že soukromé školy typu manažerství, ale i jiného typu, produkují absolventy, kteří se dostávají do konkurence s absolventy státních (veřejných) vysokých škol. Obě tyto sféry se na pracovištích setkávají a přitom mají odlišný způsob práce, uvažování a i strategii. Dřív nebo později zjistí, že si v mnohých případech nerozumí. A dochází i k nepříjemným sporům, které jim brání úspěšně zvládnout úkoly. Ustoupí současný způsob veřejného vysokoškolského vzdělávání soukromým školám vysokoškolského typu? Upozorňuji však na skutečnost, že studium na soukromých školách manažerského typu, ať britského, finského nebo amerického je pro mnoho lidí nedostupné. Za tříleté studium cena dosahuje od 150 000 do 300 000 Kč, u některých i 500.000 Kč za semestr. Pokud bude chtít absolvent vysoké státní školy dosáhout určité pozice, pak mu bude jen k dobru, aby peníze do dalšího vzdělávání investoval. Je jen otázka, zda se opravdu uplatní a peníze, které vynaložil za studium, se mu vrátí v dobře placeném zaměstnání.
Bude stát investovat do univerzitního vzdělávání?
Z jedné strany - výhoda, z druhé strany - riziko uplatnění. Nejvíce záleží na úrovni vzdělávací strategie, kterou soukromé školy jistě přejímají ze zahraničí. Názory na kvalitu se různí - ale jistě, že lidé s tak zaměřeným vzděláním mají daleko lepší pozici na trhu práce, neboť si je trh žádá. Je jen otázka, zda státní (veřejné) univerzity změní své vzdělávací strategie a programy takovým způsobem, aby absolventi nebyli znevýhodněni při hledání uplatnění svého vzdělání. Je to otázka peněz a jak vidíme, přelévají se sem a tam. Je otázka, zda stát uzná za účelné podporovat české veřejné vysoké školství a to takovým způsobem, aby absolventi byli uplatnitelní na trhu vedle všech ostatních, kteří určitý typ vzdělání získali na soukromých školách. Má na tom stát zájem anebo bude tradiční české školství pomalu umírat na úbytě?
Odkazy:
http://www.cevroinstitut.cz/
http://www.soukrome-vysoke-skoly.cz/
http://www.svses.cz/
http://www.msmt.cz/vzdelavani/prehled-verejnych-soukromych-skol
Financování vyšokých škol
http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/financovani-vysokych-skol
