Veřejné práce: Idea a praxe

O veřejných pracích vychází mnoho článků, ale v takové rovině, že se mi nezdá, že by bylo všechno zorganizováno a připraveno a dokonce se mi nezdá, že by od 1. ledna 2012, kdy by měla celá akce vypuknout bylo připraveno dost "košťat" pro nezaměstnané, kteří pod režim zákona, který upravuje povinnost vykonávat veřejné práce, spadají. Připomínám, že práce jsou neplacené, že lidé jsou povinni tímto způsobem vracet státu alespoň symbolicky to, co jim dává v  příspěvcích a očista ulic a prostranství je poděkování společnosti, že se na ně složila. Tak to chápu já. A možná, že více lidí.

Ne, práce není dehonestující, ale způsob, jakým je prezentována

Myslím, že by bylo na čase, aby se s lidmi, kteří se dostanou do životní tísně,  jednalo jako s dospělými a příčetnými jedinci a občany. Povinnost jednat s lidmi s úctou a zachovávat jejich důstojnost platí i tehdy, když se mnohdy dostali do potíží i vlastní vinou, ale mnozí objektivními příčinami, a to jsou takové příčiny, na jejichž vzniku se nemohli osobně podílet. Například ztrátou zaměstnání při propouštění, onemocněním, které zabránilo vykonávat bývalé povolání, i z psychických příčin. Tím myslím, aby vrcholný orgán státní správy pojmenovával věci pravými jmény, zbytečně lidi nemátl a nevysílal optimistické vize, protože nikdo neví, kolik lidí spadne do režimu veřejně prospěšných prací, alias veřejné služby. Na tom je nejzajímavější to, že tyto práce se vykonávají zdarma a to proto, aby lidé, kteří mají nárok na výplatu dávek, se nějak odvděčili společnosti, že na ně vynakládá do solidárních fondů finanční prostředky.

Co když nebudou veřejně prospěšné práce dostatečně zorganizovány?

Lidé, kteří budou spadat pod režim veřejně prospěšných prací, které se rozjedou od 1.1. 2012 pro nezaměstnané a těch asi, podle tisku, bude mnoho, zaplaví naše ulice v oranžových vestách. A protože zbývá už jeden a půl měsíce do konce roku a podle toho, co čteme v tisku, není celkem nic připraveno a na takový příval nezaměstnaných rozhodně není připravena ani metodika, bude to zřejmě hodně chaotické. Takže někteří lidé, aby obdrželi dávky v nezaměstnanosti, se možná k veřejným pracem ani nedostanou a ráda bych věděla, co s nimi bude. Protože podle všeho nebudou mít nárok na dávky, když se budeme striktně držet zákona.

Jaká tedy budou kriteria pro veřejnou službu?

"Vedle zákonem stanovených podmínek určí Úřad práce ČR podrobná kritéria pro výběr uchazečů o zaměstnání, kterým bude veřejná služba nabídnuta. Metodika bude směrovat do veřejné služby zejména uchazeče o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě v evidenci Úřadu práce ČR", je řečeno na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. A ty já beru jako oficiální pramen k informacím". Ale dne 18.11. 2011 již vyšla v tisku zpráva, která popírá, že půjde o občany, které jsou dlouhodobě v evidenci Úřadu práce, neboť je psáno černé na bílém, že (cituji): "V současné době má veřejná služba motivační funkci, aby si lidé, kteří jsou v hmotné nouzi, mohli trochu přilepšit. To se ale brzy změní. Pro všechny uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadů práce déle než dva měsíce, bude veřejná služba od nového roku povinná. V některých městech se této změny obávají. Musí totiž vyhovět všem uchazečům a míst prý není dost." A tato informace pokračuje takto: "Úřady práce budou moci od nového roku vyřadit z evidence všechny ty, kteří tu budou vedeni delší dobu než dva měsíce a odmítnou vykonávat veřejnou službu."

Veřejná služba je nástrojem k navrácení nezaměstnaných na trh práce? A co ty projekty?

Jestliže lidé, kteří spadají pod institut veřejné služby, přišli o práci v nějaké lokalitě, kde práce prostě není a na jedno místo se hlásí 85 uchazečů, veřejné práce je mají stejně vrátit na trh práce, pak by mne zajímalo, proč by měli občané, jako mezistupeň k navrácení na trh práce vykonávat veřejnou službu a proč jim hned není nějaké místo nabídnuto bez vykonávání veřejné služby, která je ještě ke všemu vykonávaná zdarma, když se počítá s tím, že budou někam zařazeni. Otázka tedy zní: jsou taková místa připravena? Hledá se pro určitý počet budoucích nezaměstnaných jejich uplatnění? Fungují už Job cluby, které byly prezentovány 4.1. 2010 na stránkách MPSV a jak se na ně může občan obrátit v případě, když přijde o zaměstnání? (Myšlenka Job clubů, jako interní aktivity úřadů práce, vznikla v roce 1991, kdy první poradenství touto formou realizovaly Úřady práce v Mělníku a v Olomouci. Užitečný model se brzy rozšířil do celé České republiky. Činnost poradenských útvarů úřadů práce zahrnuje všechny oblasti práce s klienty, které zvyšují jejich šanci pro uplatnění na trhu práce. Job cluby od roku 2006, kdy se vede centrální statistika, dosud prošlo 12 552 nezaměstnaných, nejvíc (1 122 lidí) se zúčastnilo skupinových poradenských programů Job club MIX (různorodá skupina účastníků). Celkem tyto poradenské útvary, v nichž služby veřejnosti poskytuje 90 odborných poradců úřadů práce, uspořádaly už 1 920 programů Job club).  Jen jedna otázka na závěr: kolik projektů pro nezaměstnanost, jistě fincovaných i z EU bylo v ČR založeno, kolik jich skutečně kvalifikované poradenství poskytuje a kolik jich nefunguje vůbec? Neměla by se dát přednost těmto organizacím, které by měly lidem před nebo po  propuštění, pomoci, poradit a dostat je zpět na trh práce, než organizovat veřejnou službu, která je teprve ve stavu zrodu a při které lidé mohou přijít k úhoně?