Se zákonem o veřejných zakázkách souvisí zákon o majetku státu a zákon o rozpočtových pravidlech a zákon o finanční kontrole. Subjekty, které jsou tímto zákonem vázány, jsou totožné a povinny vykonávat finanční kontrolu při vynakládání veřejných prostředků. Kromě toho mají být pravidelně kontrolovány i dalšími kontrolami ze zákona.
Nakládání s majetkem státu a veřejnými financemi
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku státu, přijal zásady a pravidla hospodaření s majetkem, která představují velmi složité úřadování. Nad hospodařením s majetkem státu bdí ministerstvo financí. Než se však dostane smlouva, jejíž předmětem je nakládání s majetkem státu, na ministerstvo financí, prochází celou řadou kontrol, aby se zabránilo neoprávněnému zacházení s majetkem státu.
Zákon 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech upravuje tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu,státní finanční aktiva a pasiva,finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka státu, Bezpečnostní informační služby a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu, finanční kontrolu, podmínky zřizování státních fondů,způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu,hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.
Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje postupy při zadávání veřejných zakázek,soutěž o návrh, dohled nad dodržováním tohoto zákona, podmínky vedení a funkce seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systému certifikovaných dodavatelů.
Tyto tři zákony spolu úzce souvisí, neboť zavazují stejné subjekty, aby podle nich postupovaly, vykonávaly finanční kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb. a jsou podřízeny systému dalších kontrol. Dá se číci, že lidé, kteří se v této oblasti pohybují, mají na starosti zaděláno.
Stát, podle zákona o majetku státu, by se měl zbavovat zbytečných majetků, do kterých jinak musí investovat veřejné prostředky anebo nakládat s majetkem hospodárně a efektivně. Všechny tři výše uvedené zákony, mají stejné zásady a pravidla, podle kterých subjekty, které zákony zavazují, musí postupovat. A to pro ně znamená např. vést evidenci, účetnictví, odpisy, provádět nebo strpět kontroly. A čím složitější administrativa, která je nakládána na příslušné subjekty, tím těžší kontrola, protože kontrolující subjekty musí samozřejmě veškeré operace s veřejnými prostředky a majetky bezpečně ovládat. (Kromě toho, v organizacích samosprávy existuje podobný systém, v zákoně o krajích a obcích jsou zavedeny kontrolní mechanismy i pravidla o hospodaření s rozpočty krajů a obcí).
Lze úřadování zjednodušit?
Transparetnost vynakládání veřejných prostředků v propletenci všech subjektů, povinných dodržovat všechny zákona a pravidla je opravdu velmi náročná nejen na znalosti příslušných úředníků, ale také na možnost výkonu kontroly příslušnými orgány povinných ze zákona kontroly provádět. Důmyslný propletenec vztahů a úkonů a výkonů povinností subjektů a mezi jednotlivými subjekty vyžaduje znalost praxe, která vychází také z jejich interních předpisů. A jestli je eletronizace zjednodušením a zefektivněním výkonů v těchto organizací, to je velká otázka. Možná, že zmenší počet úředníků, kteří tyto činnosti vykonávají, ale rozhodně nic nezjednoduší, protože pokud se někdo dopustí chyby, pak se se těžko dohledává a napravuje.
Zdá se, že elektronizací chodu státních úřadů, do čehož se vrážely velké peníze ze státního rozpočtu, která by měla zprůhledňovat procesy a úřadů samosprávy, se spíše zvýšila intenzita úřednických výkonů, která se však nezkvalitnila, natolik, aby k únikům veřejných prostředků a špatného hospodaření se státním majetkem,nedocházelo. A pláč nad prázdnou státní kasou je sice hezký, ale pokud by se mělo v této zemi něco přednostně reformovat s cílem úspor a získávání prostředků do státní kasy, pak je to státní správa a samospráva, která má velký podíl na hospodaření nebo ztrátách.
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1)
a upravuje
a) postupy při zadávání veřejných zakázek,
b) soutěţ o návrh,
c) dohled nad dodrţováním tohoto zákona,
d) podmínky vedení a funkce seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systému
certifikovaných dodavatelů.
