Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
P

pěnice

6. 10. 2011 12:53
Mě spíše zajímá,

proč člověk, který celý život pracoval a práci ztratí, musí prokazovat, že nemá co prodat. Proč by měl přijít o vše, co si svoji prací pořídil, aby dostal od státu podporu na dobu, než se mu podaří sehnat novou práci. Nevšimla jsem si, že by cikánům strhávali z krku ty zlaté řetězy a brali auta, kterými si jezdí pro dávky, pro které v životě nehnuli prstem. Ty dávky si šetří na auta a benzín ????

1 0
možnosti
IA

Maura Irena

7. 10. 2011 18:31
Re: Mě spíše zajímá,

Mne zase zajímá, jak to, že člověk, který celý život poctivě pracoval a práci ztratí, nemá peníze a žádá si o podporu. Každý rozumný člověk ví, že mohou přijít horší chvíle, nemoc, ztráta práce apod., a přesto se nezajistí. A zvláště, když pomyslí, že patří do kategorie nezaměstnatelných, tedy té věkové kategorie. To mně vrtá hodně hlavou.

0 0
možnosti
PJ

PájaZítra

6. 10. 2011 10:01
největší zvěrstvo

je to společný posuzování osob, mě po ztrátě práce, bydlení a vůbec všeho nezbylo nic jinýho, než se vrátit do rodnýho bytu k otci (důchodce) no a kvůli tomu společnýmu posuzování mi nepřiznali žádnou dávku, protože prý otcův důchod je dostatečně vysoký (necelých 11000, polovina důchodu padne na platby za energie a služby k bytu v os. vlastnictví otce)

takže úřední šiml se řehtá, až se za břicho popadá, když nutí sedmdesátiletýho důchodce vyživovat svýho třiačtyřicetiletýho syna, kterej nemůže sehnat práci...

sice podle jakýhosi zákona neexistuje vyživovací povinnost mezi dospělými osobami, ale ten nesmyslnej zákon o soc. podpoře si ji vyžaduje

1 0
možnosti