Člověk dospěje a jde dál po svých cestách ve smyslu své výchovy a návyků, podle své inteligence a schopnosti přijímat a odmítat nejrůznějších řešení svých životních situací. A protože ty životní situace jsou často spletité a těžké, tak člověk nenachází odpovědi na své otázky: co mám udělat, jak se mám zachovat, jak mám jednat, abych nepoškodil své jméno a nevyloučil se z pracovního kolektivu proto, že se zachovám jinak, než se odemne očekávalo, jen proto, že jsem nenašel správnou odpověď na odmítnutí nějakého názoru, činu a nebo jednání. Ale před takové problémy jsme postaveni dnes a denně. Jsou naše vnitřní hodnoty tak pevné, abychom mohli na nich postavit svou obhajobu našeho konání, která by byla přijata všemi, kteří o nás rozhodují?
Otázka do pranice ...
tato doba nás skutečně staví do mnoha zkoušek, nevýslovně těžkých situací, kdy jde o všechno. Nebo téměř o všechno. Slibně rozjetá kariéra, která najednou narazí na zeď a člověk je připraven o roky práce, kterou vložil do určitého podniku a nemůže se bránit, protože důvody jsou pragmatické a jejich ovlivnění není v jeho rukou. Má cenu setrvávat někde, odkud vás vyhodili s odstupným, i za cenu, že vyhrajete spor a soud vám dal za pravdu? To si rozvažte sami, ale pokud někoho živíte, pak je lepší setrvat a překousnout hořkou pilulku. Horší je, když odmítete něco udělat, podepsat nebo zpracovat, co se od vás žádá a vy víte, že to může způsobit do budoucna velké problémy nejen vám, ale do důsledku celé rodině. Přemýšlíte, že práce je málo, takovou, jakou máte, už těžko ve svém kraji najdete a třeba to nebude tak horké jak se zdá, a vaše svědomí podlehne hrozbě dlouhodobého snížení životního standardu a neschopnosti dát rodině to, co od vás prvotně očekávala. Co je silnější? Rodina a její životní podmínky nebo vaše přesvědčení o tom, že nebudete podporovat něco, o čem jste přesvědčen, že je nemravné, že je to proti vašemu přesvědčení, že vám to může zničit nejen pověst a život? A z druhé strany, před rodinou nemusíte obstát s tím, že jim oznámíte: ode dneška budeme muset utáhnout opasky, protože jsem odmítl udělat to a to a odmítl jsem to s přesvědčením, že je to špatné. Rodina, v představě, že se tím její život radikálně změní k horšímu, vás označí za blbce (když to tak dělají všichni, tak ty zrovna ne) a můžete mít na krku rozvod se všemi následky.
Kolik lidí bylo nebo nebylo na vaší straně?
A nejednou poznáte, v jakém mezivztahovém prostředí vlastně žijete. Nejbližší se od vás odkloní, protože dávají přednost myšlence, že je bližší košile než kabát a vaše jednání považují za zradu, bezohlednost a hloupost, idealismus, naivitu, že vás realita úplně míjí, že s tím nesouhlasí a že jste se měli přizpůsobit. Ať jdete za těmi, kteří po vás žádali podpis, takové konání a jednání a pokorně je poprosíte, aby vám to odpustili, že jste jednali ve ve zkratce, ale že jste si to nechali projít hlavou. A jste zase ve smyčce, protože něco takového vyvolá nejen trpné úsměvy, ale srazí vás to o několik stupňů níž, budete označeni za bezcharakterního člověka, který nejdřív hází fráčkem a pak, když si spočítá, kolik mu zbyde z výplaty na konci měsíce, přijde škemrat a podepíše všechno. Jste sami, se zžíravým pocitem vlastní viny, bezcharakternosti, hlouposti a trapnosti.
Samozřejmě, že nikdo nemůže člověka nutit, aby se choval čestně, slušně a spravedlivě a naopak, i pod vlivem tlaku. Je to na něm, do jaké míry je pevný, spravedlivý a slušný sám a zda chce v tom vytrvat i za podmínky, že si toho nikdo necení, že naopak za to utrpí mnoho škod. Je to na rozhodnutí každého jedince, co upřednostňuje a pokud mu někdo položí ruku na rameno a řekne mu: proto tě mám rád, že jsi takový jaký jsi, zkusíš to znovu a jinde, vždyť se nic neděje, já ti věřím, pomohu ti překonat první dobu a pak to zase půjde, má vyhráno. Pokud se setká s výsměchem a odporem, je prohlášen za hlupáka, vyvržen ze středu svých známých, ze středu rodiny, pak zůstane sám, ale má-li pevné přesvědčení a víru v to, že i přes tyto překážky jedná správně, pak se může s čistým svědomím pustit na další cestu. Otázka je, zda má pro něho cenu, aby setrval v prostředí, které ho odmítlo podpořit a vysmálo se mu. To je však jiná otázka,
