Rodina: Nemoc zvaná Alzheimer
Ale jak se bude řešit z jiných hledisek ....
Alzheimerova choroba není zdaleka pouze nemocí stáří a myslím, že s jejím léčením si neví medicína na celém světě rady, tedy aby se člověk vlivem léčby uzdravil. Nejbližší lidé nemocného jsou vystaveni traumatizujícím zážitkům, protože musí být připraveni na to, že je nemocný brzy nebude poznávat, že bude na úrovni malého dítěte. Že bude často plakat anebo zůstane netečný, a to je velký citový nápor. A jistě, že si někdo řekne - nikdy se neuzdraví a já ztrácím čas, mám problémy v práci, protože často nejsem schopen, schopna, zajistit celodenní péči a kdybych zvolil ústavní léčbu, pokud taková ovšem existuje, stejně by mi to nedalo, abych tam neběhal a měl úzkostné pocity z každé návštěvy. Ale takové myšlenky může mít i ten, jehož partner dlouhý čas trpí jinou nevyléčitelnou chorobou, má bolesti a potřebuje péči, kterou mu nemusí rodina umět poskytnout, protože dost dobře nezná průběh nemoci, neví často, jak se zachovat a podobně. Jsou lidé, že když si ještě uvědomují svou nemoc a stav a mají jasné vědomí, že se na rozvodu domluví. Nechtějí vázat svého partnera, přejí mu, aby si našel šťastnější způsob života anebo v tom hraje roli ještě jiný důvod, rozdělení majetku a řešení výchovy dětí, aby potom nenastaly problémy s pozůstalostí. Podle mého názoru má každý právo na své řešení a není třeba ho odsuzovat a pokládat ho za egoistu, protože každý člověk má jen jistou míru výdrže, soucitu a morálního postoje ke svému bližnímu. A také právo se svobodně rozhodnout a zajistit nemocnému důstojné dožití v příslušném zařízení, pokud je možné a dosažitelné.
Chybí nám dostatečné pochopení umírání a smrti
Zdraví lidé nepřemýšlí nad těmito otázkami a když je taková situace potká, cítí se zaskočeni. Změní to totiž jejich navyklý životní řád a pořádek a nemoc bližního od nich vyžaduje mnohé oběti. Najednou se jejich obzor zúží na nejnutnější výkony, aby měli co nejvíce času se věnovat trpícímu. Neboť mu musí posloužit ve všech ohledech a ještě být svědky velkého utrpení a chátrání, což je pro zdravého člověka traumatizující zážitek. Prochází se svým bližním cestou, odkud se vrátí jen jeden zase zpět a možná, že tu jsou i obavy, že kdyby tak nečinil, že se budou dostavovat výčitky svědomí a lítost, že neučinil všechno, co mohl, aby usnadnil tomu druhému poslední měsíce, týdny i dny života. Je to otázka vztahu k životu a k umírání, otázka lásky a poděkování za roky, které spolu trávili bok po boku. V neposlední řadě je to i morální záležitost, kterou se lidé hodně trápí, i kdyby to udělali úplně jinak, ale nechtějí překročit hranice svých vlastních hodnot, které v životě přijali a kterými se řídili.
Myslím, že by se měl každý zachovat podle svých možností a schopností, současně by nikdo neměl nikoho odsuzovat za to, že nevydrží pečovat a vzdá to. Autor článku to odůvodnil tím, že vlastně v době, kdy nemocný ztratí pojem o světě, že je druhý, pokud se tak rozhodne, oprávněn se s ním rozvést, protože nemocný vlastně už pro námi vnímaný svět neexistuje, je ztracen v tom svém, kterému nikdo z ostatních nerozumí. Je to velká otázka pro každého člověka, je to otázka lásky, úcty, svobody a konečně i toho, k čemu se naše evropská kultura zatím nevyslovila - uznaného majestátu smrti.
Irena Aghová
Kam všichni odešli?
Zrovna včera, když jsem otevřela okno do mezibloku jsem si najednou uvědomila, že je tu náhle prázdno a dřív jsem to tak nevnímala. – kam všichni odešli?
Irena Aghová
Euripides. Hippolitos.
Tragédie Hippolitos se hrála v Athénách za archonátu Epaminonda, čtvrtý rok Příběh Hippolyta je spojen se jménem Faidra. Byl několikrát zpracován: 1) jako Euripidova tragedie Hippolitos v roce 428 př. n.l.; 2) Senecova tragedie
Irena Aghová
Povídka. Cesta k šípkovému keři.
Šli jsme okolo potoka. Kolem se rozprostíraly louky a pole a už z dálky voněly lesy. Drželi jsme se za ruce a nepromluvili jsme spolu už od té chvíle, co jsme ve vsi zaparkovali na parkovišti auto . Psáno v ich formě
Irena Aghová
Amnézie. Povídka je psána v ich – formě
Jak člověk zapomíná na minulost, tak se mu najednou vrací a s ní i úvaha to, co mělo nebo nemělo být
Irena Aghová
Povídka: Osamělý muž
I. „Já za to nemůžu,“ řekla drobná starší paní, když byla dotázána policistou, který byl pověřen vyšetřit smrt pana Hanáka včetně vyloupení jeho bytu druhou noc po jeho odvozu z domu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad
Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby
Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016