Sledovala jsem celý průběh a vyslechla jsem si všechny řečníky. Četly se levity. Nic se nestalo a karavana jede dál, i když někteří, ne všichni, psi štěkají. Jsou unaveni anebo ví, že se věci musí dotáhnout do konce, chtěj nechtěj.
Klíčovou dírkou
Vyvolávání nedůvěry vládě opozicí je určitě užitečné. Všichni se tam pěkně vypovídají, pan Korte promluví hebrejsky nebo zazpívá arii, pan Bárta prozradí pikanterie ze zákulisních pletich, pan Zaorálek zahřímá a KSČM pronesou své pravdy. Nakonec paní Němcová čte jméno po jméně a všichni už vědí, že vláda má důvěru, načež se rozejdou domů. A jsou zase o nějaký rok starší, šedivější, zděšenější, unavenější a nepřátelštější. Možná, že by bylo pro občany stravitelnější, kdyby k řečništi přistupovali vtipní, veselí a fundovaní politici, kteří si nebudou mezi sebou číst levity, ale hovořit k věci, tedy ne k sobě navzájem, ale k občanům. Taková příležitost by měla být něco jako účtování za určité období, kdy se udělalo něco dobře nebo špatně a proč to nešlo lépe. Bylo by to rozhodně lepší, než aby veřejnost se dozvídala přes media, spíš by asi uvítala, aby právě hlasování o nedůvěře nebo o důvěře obsahovalo jasné názory opozice k činnostem vlády a občané postojům také jasně rozuměli. Hodně lidí si myslí, že je vláda odtržená od veřejnosti a velmi málo k ní hovoří. I když je česká politická scéna nabitá událostmi.
Dr. Rath znovu předstoupí před Sněmovnu k dalšímu vydání ke stíhání
Z tisku vycházejí dvě informace: jedna od jeho obhájců a druhá ze strany policie, která ho podezírá z dalších trestných činů a zřejmě dne 3. září 2012 bude opět dopraven do Sněmovny, která bude rozhodovat o jeho vydání k dalšímu trestnímu stíhání. Za takové atmosféry, která provází jeho případ, si netroufám odhadnout, zda ho vydá či nevydá. O jeho případu nepadlo ani slovo. Těžko odhadnout, jaké stanovisko, pod tlakem dost nepříznivé atmosféry z řad veřejnosti, poslanci vysloví, ale myslím, že by měla mít přednost zralá úvaha před atmosférou, která se kolem případu neúnavně od května odvíjí. Mnoho občanů, kteří s ním nepřišli osobně do kontaktu a nežijí ve Středočeském kraji, mohou názory sdílet, ale nemusí být oprávněné. Tyto řádky píši proto, že se mnoho lidí stále více dovolává politické kultury, morálky a spravedlnosti. V tomto ohledu jsem plně na straně těch, kteří takové myšlenky prosazují. Proto by bylo záhodno, aby bylo skutečně vše zváženo spravedlivě a nezaujatě a tak i rozhodnuto. Konečně, David Rath je nejen veřejně činná osobnost, ale také náš spoluobčan a jaký metr bude nasazen jemu, i z pohledu veřejnosti, tak i ostatním, což nemusí vždy být v souladu s touhou po spravedlivém řešení.
Velmi mnoho emocí zamlžuje zdravý rozum
Málokdo vidí pod pokličku práce našich ministrů a představitelů státní moci. Ale názory veřejnosti se spíš točí kolem faktu, jaký bude mít dopad na jejich životní úroveň jejich rozhodnutí. Jsem dost překvapená, že už jen předpoklad, jak by měla být ta která situace řešena, aniž je ještě zformulovaná do vládního návrhu, vládou schválená, předložena k jednání v Parlamentu, odhlasovaná v třetím čtením, předána Senátu, odhlasovaná a předána k podpisu prezidentu republiky, vzbuzuje spoustu dohadů, emocí a nejrůznějších náhledů. Až když vyjde zákon, otevře se cesta k jeho realizaci a na věc se budou nabalovat další a další názory, například judikáty, usnesení ústavního soudu, rozhodnutí správního soudu a ombudsmana, novelizace, apod. zkrátka pak teprve začne zákon žít. Samozřejmě, že je dobře, když se lidé vyslovují peticemi i jinými zákonnými způsoby k vládním rozhodnutím či předpokladům k úpravě podmínek, ale aby byl hlas lidu brán vážně, vyžaduje se určitá forma. Takto veřejnost vůči státním orgánům plní svou demokratickou vůli k uchování rovnováhy v právním demokratickém státě. Ostatní projevy, které nevedou k petici nebo jinému zákonem předpokládanému vyjádření se jsou irelevantní a vláda na ně neodpovídá. Je to také o té vyžadované politické kultuře a etice.
Psychiatři mají napilno
Atmosféra v naší zemi je velmi napjatá, ale mnoho lidí se nedokáže vyjádřit - proč. Je to dáno, jak se domnívám, soubojem mezi pravicí a levicí, který se přenáší i do řad lidí, kteří jsou pouhými pozorovateli a politicky se neangažují. Otázka je, čeho chceme dosáhnout. Vláda plní své zadání, jak sama tvrdí a k tomu byla volbami povolána, aby se toho úkolu chopila. Tak se ho chopila. Nastolila rozpočtovou odpovědnost a boj proti korupci s heslem padni komu padni a mnoha lidem je hodně horko. Ale horší je, že lidé čím dál víc ztrácejí důvěru a jsou frustrovaní, protože nějak nemohou dohlédnout konce. Kde kdo se kdekým soudí, kdekdo na kdekoho podává trestní oznámení, spousta trestních podání se vyšetřuje, kdekdo je pod silným tlakem a zároveň vypouští páru. Jenže se obávám, že tyto započaté procesy budou trvat léta a mohou vyvolat i velmi nepříznivé reakce občanů a konečně i přivést společnost do vleklé krize, která může mít důsledky v poklesu životní úrovně i v mezilidských vztazích, protože jak se může mnoho věcí narovnat, tak také pokřivit. A zpětně to může mít i dopad na psychiku lidí, a to i dlouho potom, co se vlády vymění. A na to je třeba myslet nejvíce jako na druhotný jev. Lidé si nedovedou odpouštět ani v rodinách, natož ve společnosti. Bohužel.
