Následující článek není výslovně recenzí na knihu Roberta Šlachty Třicet let pod přísahou, ale spíše osobní čtenářskou úvahou nad roky, jimiž děj probíhal a které jsme svým způsobem v našich životech sdíleli.
Úvod.
Už to samotné slovo, které je zřejmě klíčovým pojmem knihy "Třicet let pod přísahou" nás láká k bádání, co je to vlastně přísaha obecně, jak je zavazující a kdo se jí může dovolávat, pokud je podezření, že ji nedodržel a jaké to má následky. Váha přísahy je v naší křesťanské kultuře pro katolíky svátostinou, pro luterské církve je věcí světskou (podle čl. VVI Augsburského vyznání a některé náboženské skupiny odmítají přísahu pod váhou biblického zněníNepřísahejte ani při nebi, ani při zemi, ani jakkoli jinak. Když "ano", ať je to "ano", když "ne", ať je to ne". (Jk 5,12) Vůbec nepřísahejte: ani při nebi ani při zemi Ale vaše řeč ať je: ano, ano – ne, ne. (Mt 5,34–37). Mnohé profese se zavazují k budoucímu výkonu své činnosti slibem, že budou jednat podle svého svědomí a vědomí a tento slib má váhu závazku, který podle našich zákonů je vymahatelný. Slib nesnižuje váhu historického pojetí přísahy, jak je chápána a ani míru jeho platnosti složením podle určitého předpisu a do rukou určeného orgánu či pověřené osoby.
Povolání nebo poslání?
Většina lidí v určitém věku se rozhoduje o svém povolání, které je ve společnosti ukazatelem sociálního a ekonomického statusu a tato skutečnost sama o sobě vyzývá k promýšleníPovolání je pro jedince ve společnosti důležitý ukazatel sociálního a ekonomického statusu, tedy prestiže a to je výzva k promyšlenému rozhodování a k volbě mezi mnoha možnostmi s otázkou k sobě samotnému – a mám vůbec na to, abych s tím dlouhodobě žil a dokázal i skládat jisté osobní oběti? Poslání je termín k výkonu činnosti, ke které je posel vyzván například církví nebo stanovami, aby vykonával dlouhodobě a vytrvale vybranou činnost za určitým cílem (šíření nějaké myšlenky, víry, programu apod.). Povolání a poslání nelze dost dobře zaměňovat, takže není vždy pravda, že člověk může považovat své vybrané povolání též za poslání a to je dobře, protože v každém tom případě je vázán jinými vazbami k výkonu své práce.
Autor knihy Třicet let pod přísahou pan Robert Šlachta ovšem tyto nuance a významy docela dobře vysvětluje svým příkladem. Zdůvodňuje, proč se pro své povolání rozhodl a jak jeho rozhodnutí ovlivnilo jeho životní dráhu a co proto osobně vynaložil. Je to k zamyšlení pro každého, který stojí před svým rozhodnutím a posléze pod tíhou slibu, který ovlivňuje jeho mravní rozvoj a osobní postoj k činům, ke konání a jednání. Je to docela dobrý příklad pro každého člověka, který se rozhodně být soudcem, advokátem, elitním policistou, úředníkem ve vrcholných orgánech státní správy i jiných orgánech státu a státem zřízených organizací.
Počátek té dráhy je jistě lákavý, protože slibuje společenskou prestiž spojenou s pravomocemi a pokud si dokáže představit do budoucna svou zvolenou dráhu ve výkonu své zvolené cesty, pak to vyžaduje i sílu dostát v každé situaci svému slibu. Právě to je zajímavé, že v kauzách, které líčí autor ve své knize se setkává též s lidmi, kteří byli stejně tak vázáni ke slibu a dalo by se právem od nich očekávat, že mu dostojí. Tento konflikt, který je dějem knihy vytváří dramatické situace, v jejichž průběhu a v konci se situace vyvíjí podle dynamiky průběhu jednání zúčastněných osob.
Tato kniha otvírá pro čtenáře mnoho otazníků s tím, že nejsou autorem vymyšlené, ale svým způsobem zodpovězené na vlastní kůži a ve vědomí celé společnosti, která tyto dějiny zažívala. Je na každém, do jaké žánru si knihu zařadí a co od ní očekává. Rozhodně je to hluboký vhled do určité historické doby, která však stále odeznívá a v kontextu té doby můžeme vyhodnocovat hodnoty demokracie, které se v tom konání a jednání protagonistů mění nebo vznikají další.
