Den ze dne se dočítáme nové skutečnosti o aféře, která nejen hýbe Českem, ale také Evropou. A všichni se "úpřimně" diví. Já ne! Evropa je přeci jenom taková dědina, v které se nic neutají a každý musí k té ostudě něco přidat. I když se tomu hodně lidí brání, všichni, bez ohledu na národnost a barvu kůže, na politickou příslušnost a náboženskou příslušnost, jsou evropští občané. A co se děje jednomu, děje se všem. Teprve dnes se potvrzuje tato stará pravda. Je škoda, že jsou to právě ostudy, které lidi nejvíce stmelují k vyslovování názorů, produkci výtvarného a hudebního umění i sáhodlouhých prorockých článků, tepajících nešťastníky, přibité na pranýř veřejného mínění. Protože zatím nikdo není odsouzen, platí presumpce neviny a tuto výsadu si musíme chránit, protože nikdo neví dne ani hodiny ...
Dobře že ODS opustila od omluvy
Nápad pana senátora Přemysla Sobotky, aby se ODS omluvila ústy pana Nečase, byl skutečně kuriózní a jistě to nebyl záchvat mravní sebereflexe. Ona se ODS vůbec ráda pořád omlouvá. Nedávno, když byl ještě pan Nečas pevný v kramflecích, se omlouval za vyhnání Němců po skončení II. světové války na své státní návštěvě u našich sousedů. A to navzdory tomu, že si to národ nepřeje. Protože to není v poloze lidského mravního cítění, ale je to citlivá politická otázka, která by nemusela nikdy existovat, kdyby se do problému stále od revoluce nevrtalo. Takové záležitosti, zvláště z úst představitelů státu, národ nelibě nese, zvláště, když příslušné právní dokumenty, které souhrnně nazýváme Benešovy dekrety, jsou stále součástí našeho platného právního řádu. Ale vraťme se k omluvě, navrhované panem Přemyslem Sobotkou. Stačilo by, kdyby v tom náhlém hnutí mysli se politici postarali, aby se vrátily do veřejného rozpočtu peníze, které byly promarněny neúspěšnými projekty, jež byly vynaloženy na tzv. reformu a jiné zbytečné "vize" a napravili všechna pochybení při hospodaření s veřejnými prostředky na realizaci nyní zpochybněných veřejných zakázek a dotací z EU. Nestačí jen plnit vězení, protože to jsou další výdaje z rozpočtu.
... zrušení zbytečných zákonů, ale i takových, kde hrozí nespravedlivá újma
Dále by bylo vhodné, kdyby se zrušily zbytečné zákony anebo též takové, při nichž mohou občané České republiky dojít nevinně k újmě nesprávným rozhodnutím příslušného státního orgánu, jako je například zákon o adopcích (dobře si ho prostudujte) nebo o exekutorech a napravit nespravedlivá rozhodnutí vůči těm, kteří se cítí být poškozeni. Tací lidé by měli mít šanci rozsudkem soudu se dovolat spravedlnosti proti nezákonným postupům státních orgánů. Z Listiny základních práv a svobod: "Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod." Podmínky a podrobnosti tohoto práva jsou podle odst. 4 ponechány zákonné úpravě. Mnoho lidí se dalo odradit od soudního postupu při řešení problémů, protože se nejen zdražily soudní poplatky, ale mnozí by byli závislí na odborné pomoci advokátů a to nemají dost prostředků. Tak se na běhání za spravedlností a snížení hmotné i nehmotné újmy vykašlali a tím situaci zhoršili, že se nebránili. Protože rozsudek ve prospěch nápravy křivd a hmotné a nehmotné újmy by mohl být použit na analogické případy, kterých nebude málo. Zvláště v sociální oblasti, která stále zůstává zanedbávána.
Negativní morální dopad v lidech dlouho přetrvává
Od politické elity se očekává, že bude příkladem lidem a její chování bude mít příznivý dopad na celou společnost. Jestli mne chcete odkázat do říše snů, pak zabrzděte. Lidé, zvoleni ve svobodných volbách, mají mít nejen odborné, ale i morální předpoklady k výkonu své funkce, a pokud je nemají, ač si myslí opak, působí negativně na společnost. Podle mého názoru nestačí jen lustrační osvědčení, aby člověk mohl vykonávat nějakou funkci, dokonce ani bezpečnostní prověrka, ale také psychologické vyšetření pro výkon tak náročné funkce, jakou je činnost politika, a čím déle je ve funkci, tím by se měl pohovor častěji opakovat. Není to nic ponižujícího! Lidé, kteří vykonávají stresová povolání a jsou vystaveni dlouhotrvajícímu tlaku, by měli takových služeb využívat dříve, než nastane proces pomalého vyhoření, což může mít velmi vážné důsledky i na činnost, kterou vykonává, třeba ve ztrátě sebekontroly nebo špatného sebehodnocení. Znáte přeci to úsloví - to co je nahoře, je také dole. Není normální páchat zlo, je normální se ctnostně chovat. Protože i takový politik, který začíná svou kariéru, si musí uvědomit, že své křeslo neuhájí, pokud nebude schopen ukočírovat sám sebe. A to je případ NagyGate, pro takové příklady, jak vyšitý. V kauze NagyGate najdeme tolik negativních prvků, že by to stálo za odborné posouzení psychoanalytika. A přitom se najdou i názory - to není jen u nás, to je všude, s tím se asi nic nenadělá. Od zneužívání výlučného postavení ve funkci vůči podřízeným na pracovišti až po zdařilý pokus o rozvrácení rodiny a následkem těch všech, na první pohled neřestí, až po pád vlády, což má na celou společnost tragický dopad a mohou být poškozeni i jednotlivci, pokud přestane fungovat některý z řídících procesů vrcholných orgánů státní správy.
... rozvrat rodinného zázemí u politiků má vážné následky
Nejsem pro kult rodiny, jaký se pěstoval svého času v Americe a ukázal se jako pokrytecký. Ale rozhodně, neuspokojivé rodinná zázemí a nevěry v politických kruzích, následné rozpady manželství a uzavírání sňatků s milenkami, nejsou jen věcí zúčastněných osob. Politici, kteří řídí stát, se nemohou chovat jako tzv. celebrity, u kterých jsem jaksi ztratila přehled, kdo je komu nevěrný a kdo se ke komu vrací nebo kdo koho zase odklopl. I když je to těžké žít s člověkem, který zastává veřejnou činnost, vážím si žen, které i přes tu tíhu, kterou berou na sebe spolu s manželem, dokáží mu stát po boku, i když není nic příjemného být pod drobnohledem bulváru nebo tisku. On je to takový dobrý příklad, pro manželky policistů, vojáků, diplomatů a jiných profesí a manželé by jim měli vynahrazovat jistou újmu alespoň tak, že je nebudou zahanbovat příležitostnými nebo dlouhotrvajícími mimomaželskými vztahy, navíc se zadanou osobou.
A na závěr?
I když už delší dobu mnoha lidem není zrovna lehko, ať z finančních důvodů, zdravotních nebo rodinných, či pracovních, je dobré si uvědomit, že postoje každého z nás v mezních situacích nejsou jen naší soukromou záležitostí, ale podporují v tom kladném případě nebo ničí v tom záporném případě obecné lidské hodnoty, na kterých stojí a padá společnost. Stále voláme po morálních hodnotách, ale je třeba je nejen definovat, ale uvědomovat si, co znamenají ve své podstatě a také, zda jsme schopni je sami pěstovat v ovzduší, které s obecnou mravností nemá nic společného. Lidé, kteří ve sněmovně hlasují pro zákony, se diví, že je mají dodržovat. Rozhodně se nevyznačují žádnou pokorou, úctou ke své práci a k lidem, kteří je zvolili a arogance nezná už ani mezí. Jestli to chceme dotáhnout do lepších časů, začněme s tím, co považujeme za morální a co je už za hranicemi morálky, protože tyto úvahy se nenesou nikdy " ze shora", ale zdola. V tom je to kouzlo moci lidí, kteří nutí ty druhé, aby se chovali, jednali a konali tak, jak je to považováno za slušné, mravné a žádoucí pro rozvoj společnosti a výchovu nových generací. A to je věc k hlubokému zamyšlení!
