Kyberláska a Kybernevěra v Kybersvětě plným touhy

Kdysi jsem napsala povídku Kyberláska a měla velký úspěch. Z toho jsem usoudila, že lidé se kybermilostným vztahům velmi věnují a já jim to přeji, pokud jim to dělá dobře a mohou se dosytosti vypovídat o svých citech a o svých přáních. A pěstovat kybersex, pochopitelně. Co je na tom tak zlého? Odjakživa si lidé posílali psaníčka, lechtivé fantazie a veršíky, tak proč by k tomu nyní nepoužívali prostředky, které se jim nabízejí? Ale má to jeden háček. Vyvinul se pojem "kybernevěra" jako docela vážný problém. I když se mi nechce věřit, že to může někdo myslet vážně a letět s tím hned k rozvodovému soudu. Ale přeci takové případy jsou.

Sešly jsme se přítelkyní u kafe a jak to tak bývá mezi ženami, hovořily jsme o módě, kosmetice a mužích. Muži zase hovoří o penězích, autech a ženách. Obojí je v pořádku, že? Tato moje přítelkyně, říkejme ji Hanka, zbožňuje esemesky. Nejen, že je ráda píše, ale ona je hlavně ráda dostává. Potřebuje slyšet o své kráse, o tom, že po ni někdo touží a že se pro ni souží. Já ji to přeji, když ji to naplňuje. Ona si dává dost velkou práci s tím, aby nalezla někoho, kdo ji bude takové romantické SMS psát a také má pochopitelně starost, aby na takové textíky dokázala odpovědět stejně krásně, romanticky a slibně. A když toho má už plné zuby a nechce se jí dál nic vymýšlet, tak to prostě utne...

Hanka je manažerka a mobil nepouští z ruky. Je to její talisman, její srdce, její životabudič. Směje se mi, že lidem píši vlastnoručně dopisy, ale já se nedám odradit. Na to, abych vyjádřila své nálady a city mi nestačí psát heslovité vzkazy. Mohlo by dojít k mýlce. Člověk musí umět ovládat jazyk a symboly esemesek, kterým se takové pocity vyjadřují. Podle mého názoru, ale může to být názor scestný. Mám ráda ve věcech jasno. Nechce se mi zkoumat, jestli na mou esemesku někdo odpověděl pozitivně nebo negativně. Nuže, to je jediný zdroj neshod mezi mnou a Hankou. Jinak ji ráda poslouchám, protože je to duše romantická i při své hektické práci, kterou ji vůbec nezávidím. Hanka bývá vyčerpaná z práce a když se v noci probudí, sedne k počítači a hledá, s kým by si popovídala na veřejném chatu. Takových nespavců je asi mnoho, co prahnou po kyberteplém lidském slově a nebo po kyberpohlazení či rovnou kybersexu. Obdivuji lidi, kteří dokáží hodiny a hodiny sedět u těchto rozhovorů a rozvíjet svou osobnost rozhovorem s druhou stranou stejně tak nažhavenou. Jejich náruživost jde tak daleko, že opouští společnou ložnici, kradou se potichu do své pracovny, a pak se vznáší na křídlech kyberlásky. Občas to však nedopadne dobře. Brzy je takový náruživec sledován, vypátrán a dopaden při činu. Zrovna, když mu to tak dobře šlo! A má na malér zaděláno.

Naštěstí není v našich zákonech stanoveno, že tyto případy jsou jednou z vážných příčin manželské krize a mohou být důvodem k rozvodu. Ale mohou být příčinou únavy, stresu a nemocí z něho vzešlých, ztráty vitality a sebedůvěry, vnitřní rezignace po zklamání, že z toho povídání vlastně nic není, o co by člověk mohl stát. V mnoha případech jsou city rozjitřeny. A ztrátou kontaktu může člověk velmi trpět, nemyslete si.

Otázka, zda to narušuje manželské vztahy zůstává ve vzduchu. To musí vědět ti dva. Za tím může být mnoho všelijakých pocitů, o kterých se nepovídá, které se skrývají, jen aby nevypukla hádka, protože znám málo lidí, kteří si dokáží promluvit o hloubce nebo mělkosti vztahů. Hanka tvrdí, že kdyby to dělal její manžel, "že by teda kravál udělala."  Co se má co vybavovat s nějakými cizími ženskými! Oponovala jsem ji, že ale ona to dělá. Ale to je něco jiného, chlapi jsou hloupí, naletí na nějaké řeči a lákání, pak se třeba s ní sejdou a také s ní odejdou. Pořád jsem nechápala ten rozdíl mezi chatující dámou a chatujícím pánem. A vysvětlila mi to - já třeba vím, kde to utnout, umím v tom chodit. Ale o něm pochybuji.

Tak. Tak to je tedy s tou kyberláskou, pomyslela jsem si. Takže vlastně ta nevěra přichází eventuelně později, ty noční hovory mohou být pouze její předehrou. Lidé si hrají, někdy i s ohněm, ale je to zase jejich problém a jejich věc. Já totiž znám pár příběhů, kdy se z takových kybersetkání vyvinula šťastná láska i manželství. Ono všechno záleží na přístupu a na tom, co si člověk přeje. Buď srandičky a utahování si z druhých z nudy nebo - skutečnou touhu se s někým seznámit. A proto musí být člověk velmi opatrný, když vstupuje do takového prostoru. Ale nikdo není takový hlupák, aby brzy neodhalil, kdy chatuje s mou přítelkyní Hankou a nebo se ženou, která to myslí opravdu vážně. Kdy chatuje s násilníkem nebo zlodějem a kdy s mužem, který se touží seznámit. Vše to záleží na rozumu lidském, že ano?