Skalní dóm není mešita, není v něm kibla, podle níž se věřící orientují směrem k Mekkce, ani větší prostor pro modlitbu.
Skalní dóm a jeho historie
Příchod muslimů do Jeruzaléma znamenal událost velkého významu, V době hidžry byli první konvertité odtrženi od domova a svých nejsvětějších tradic. Islámské armády byly v neustálém pohybu, neboť se odpoutaly od svých kořenů. Pro muslimy představoval Jeruzalém v určitém smyslu návrat domů, fyzický návrat k praotcům jejich víry. Islám bylo nyní možné naroubovat na staré tradice způsobem, který symbolizoval kontinuitu a celistvost kuranské vize. Součást islámského mandátu k posvěcení světa byla také povinnost znovu zasvětit místo, které bylo tak hrůzně zhanobeno. Šlo o Chrámovou plošinu.
Na obrázku Chrámová plošina, v pozadí Skalní dóm
Chrámovou plošinu používali křesťané jako smetiště
Muslimové chtěli místo, kde by mohli postavit mešitu, aniž by museli vyvlastňovat křesťanský majetek. Chtěli také vidět slavný Šalamounův chrám. Podle autora tradice al - Walida ibn Muslima se Sophronius 1) pokoušel vydávat Martyrium a baziliku svatého Cionu za "mešitu Davidovu," ale pak zavedl Umara a jeho družinu na Chrámovou horu.Už od konce perské okupace 2) za níž Židé nakrátko obnovili bohoslužbu na Chrámové hoře, používali křesťané toto místo jako městské smetiště. Když Ummar došel ke starým zborceným branám Chrámu, říká muslimský historik Mudžír ad - Din, zděsil se, když uviděl tu špínu, "která tehdy pokrývala celou svatyni, usadila se na stupních bran, a dokonce se vyvalila do ulic, do nichž se brány otvíraly. Nahromadila se tak, že takřka dosahovala až ke stropu průjezdu v bráně." Na Chrámovou plošinu bylo možno proniknout jedině po kolenou.
Ve středu Skalního dómu je skála, kolem níž jsou dvě kruhové cesty, vyznačené čtyřiceti sloupy. Skalní dóm je svatyně, relikviář. Byl obkopen slavnými kostely, postavenými podle skal a jeskyní. Rotunda Anastasis stojí nad jeskynní hrobkou. Martyrium v sobě ukrývá skálu Golgoty, chrám narození Páně byl zbudován nad jeskyní, kde se narodil Ježíš, a v kostele Nanebevzetí je balvan s otiskem Kristovy šlépěje. Všechna tato místo oslavují vtělení.
Nápisy
Hlavní nápisy dómu nad oblouky vnitřní arkády obsahují téměř výlučně verše z Koránu, které popírají představu, že by Bůh zplodil syna. Je učen "stoupencům" Evangelia a varuje je před nepřesnými a nebezpečnými výroky o Bohu ...
"Ježíš Kristus, syn Marie, byl pouze Božím apoštolem - "naplněním" slibu, který dal Bůh Marii. a duší, kterou stvořil. Věřte tedy v Boha a jeho apoštola a neříkejte "Bůh je Trojice". Upusťe (od takového tvrzení) pro své vlastní dobro. Bůh je Bůh jediný, ve své výlučnosti je vzdálen toho, aby měl Syna."
V Jeruzalémě tvořili muslimové menšinu a křesťanská většina se na ně dívala jako na dobyvatele. Skalní dóm, který se majestátně zdvíhá na nejsvětějším místě v Jeruzalémě, však byl dramatickým potvrzením faktu, že do města dorazil islám a že zde navždy zůstane. Nabádal křesťany, aby přezkoumali svou víru a vrátili se k čistému monoteismu Abrahama. Židé zřejmě s tímto nápisem souhlasili, ne všichni se dívali s pobouřením na muslimskou stavební činnost na židovské Chrámové hoře. Nicméně, Skalní dóm se stal archetpyem všech budoucích muslimských svatyní. Plán chrámu byl možná inspirován novými metafyziky súfismu, kteří se usazovali v Jeruzalémě od počátku islámské okupace.
11. září 747 postihla Jeruzalém přírodní katastrofa. Skalní dóm byl silně poškozen zemětřesením, východní a západní strana Skalního dómu se zřítila a po zemětřesení došlo ke zhroucení ummájovské dynastie.Abbásovci však své hlavní město přenesli do nově založeného Bagdádu a to mělo v budoucnu vážné důsledky pro Jeruzalém.
Poznámky k textu:
1) Sophronius, narozen roku 560 v Damašku, zemřel 11. března 638 v Jeruzalémě, byl patriarchou Jeruzaléma od roku 634 do své smrti. Biskup Sophronius byl arabského původu.
2) Perská okupace - 618 - 634
